Infinitival verb phrases in english and their translations to czech – a contrastive study of non-finite verb phrases in english and czech fiction
Title Alternative:Bezokolicznik w języku angielskim i jego tłumaczenia na język czeski
Loading...
Date
2017
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Technická univerzita v Liberci, Česká republika
Abstract
One of the main differences between English and Czech resides in the fact that an English sentence is much more frequently condensed by means of nominal forms. Moreover, as it has been illustrated by recent research, it is an area where both languages seem to be going through noticeable development resulting in the mentioned differences becoming even more significant. The paper presents results of a comparative study of infinitive verb phrases in English and their reflections in Czech translations. The most frequent functions of the infinitive have been its function as an object and an infinitive of purpose. Other frequent functions included a postmodification of a noun or an adjective and an infinitive after a copula verb. The most tightly corresponding form of translation was that of the infinitive of purpose which in 70 percent of cases was translated as a subordinate adverbial clause of purpose.
Einer der grundlegenden Unterschiede zwischen der englischen und der tschechischen Sprache liegt darin, dass englische Sätze häufig durch Nominalgruppen kondensiert werden. Die gegenwärtigen Untersuchungen zeigen überdies, dass es sich in beiden Sprachen um ein ständig entwickelndes Sprachgebiet handelt, in dessen Folge die erwähnten Unterschiede noch weiter zunehmen. Dieser Artikel stellt die Ergebnisse einer Vergleichsstudie über infinite Verbphrasen in der Form des Infinitivs im Englischen und deren entsprechenden Übersetzungen im Tschechischen dar. Als häufigste Infinitivfunktionen treten die Funktionen der grammatikalischen Ergänzung und des Zweckinfinitivs auf, gefolgt von Postmodifikation des Substantivs oder Adjektivs und dem Infinitiv nach dem Kopulaverb. Die am besten übereinstimmende Übersetzungsvariante war mit dem Zweckinfinitiv verbunden, der in 70 Prozent der Vorkommen mit einem untergeordneten Finalsatz übersetzt wird.
Jeden ze zásadních rozdílů mezi angličtinou a češtinou spočívá v tom, že v anglické větě často dochází ke kondenzaci pomocí nominálních forem. Současné výzkumy navíc ukazují, že se jedná o jazykovou oblast, která v obou jazycích prochází vývojem, v jehož důsledku se zmíněné rozdíly ještě dále zvětšují. Článek představuje výsledky srovnávací studie neurčitých slovesných frází ve formě infinitivu v angličtině a jejich odpovídajících překladů v češtině. Nejfrekventovanějšími funkcemi infinitivu byly funkce gramatického předmětu a infinitivu účelu, které byly následovány postmodifikací podstatného nebo přídavného jména a infinitivem po sponovém slovese. Nejtěsněji korespondující překladová varianta se vázala k infinitivu účelu, který byl v 70 procentech výskytů přeložen pomocí vedlejší věty příslovečné účelové.
Jedna z zasadniczych różnic pomiędzy językiem angielskim i czeskim twi w tym, że w zdaniach angielskich często dochodzi do kondensacji z użyciem form nominalnych. Ponadto współczesne badania pokazują, iż w tym obszarze oba języki przechodzą ewolucję, w wyniku której wspomniane różnice pogłębiają się jeszcze bardziej. Artykuł przedstawia wyniki studium porównawczego bezosobowych fraz czasownikowych w formie bezokolicznika w języku angielskim i ich tłumaczeń w języku czeskim. Okazało się, że bezokolicznik najczęściej pełni funkcję dopełnienia oraz funkcję bezokolicznika celu, w następnej kolejności występuje postmodyfikacja rzeczownika lub przymiotnika i bezokolicznik po czasownikach łącznikowych. Najbardziej precyzyjny wariant tłumaczeniowy związany był z bezokolicznikiem celu, który w 70 procentach przypadków został przetłumaczony za pomocą zdania podrzędnego okolicznikowego celu.
Einer der grundlegenden Unterschiede zwischen der englischen und der tschechischen Sprache liegt darin, dass englische Sätze häufig durch Nominalgruppen kondensiert werden. Die gegenwärtigen Untersuchungen zeigen überdies, dass es sich in beiden Sprachen um ein ständig entwickelndes Sprachgebiet handelt, in dessen Folge die erwähnten Unterschiede noch weiter zunehmen. Dieser Artikel stellt die Ergebnisse einer Vergleichsstudie über infinite Verbphrasen in der Form des Infinitivs im Englischen und deren entsprechenden Übersetzungen im Tschechischen dar. Als häufigste Infinitivfunktionen treten die Funktionen der grammatikalischen Ergänzung und des Zweckinfinitivs auf, gefolgt von Postmodifikation des Substantivs oder Adjektivs und dem Infinitiv nach dem Kopulaverb. Die am besten übereinstimmende Übersetzungsvariante war mit dem Zweckinfinitiv verbunden, der in 70 Prozent der Vorkommen mit einem untergeordneten Finalsatz übersetzt wird.
Jeden ze zásadních rozdílů mezi angličtinou a češtinou spočívá v tom, že v anglické větě často dochází ke kondenzaci pomocí nominálních forem. Současné výzkumy navíc ukazují, že se jedná o jazykovou oblast, která v obou jazycích prochází vývojem, v jehož důsledku se zmíněné rozdíly ještě dále zvětšují. Článek představuje výsledky srovnávací studie neurčitých slovesných frází ve formě infinitivu v angličtině a jejich odpovídajících překladů v češtině. Nejfrekventovanějšími funkcemi infinitivu byly funkce gramatického předmětu a infinitivu účelu, které byly následovány postmodifikací podstatného nebo přídavného jména a infinitivem po sponovém slovese. Nejtěsněji korespondující překladová varianta se vázala k infinitivu účelu, který byl v 70 procentech výskytů přeložen pomocí vedlejší věty příslovečné účelové.
Jedna z zasadniczych różnic pomiędzy językiem angielskim i czeskim twi w tym, że w zdaniach angielskich często dochodzi do kondensacji z użyciem form nominalnych. Ponadto współczesne badania pokazują, iż w tym obszarze oba języki przechodzą ewolucję, w wyniku której wspomniane różnice pogłębiają się jeszcze bardziej. Artykuł przedstawia wyniki studium porównawczego bezosobowych fraz czasownikowych w formie bezokolicznika w języku angielskim i ich tłumaczeń w języku czeskim. Okazało się, że bezokolicznik najczęściej pełni funkcję dopełnienia oraz funkcję bezokolicznika celu, w następnej kolejności występuje postmodyfikacja rzeczownika lub przymiotnika i bezokolicznik po czasownikach łącznikowych. Najbardziej precyzyjny wariant tłumaczeniowy związany był z bezokolicznikiem celu, który w 70 procentach przypadków został przetłumaczony za pomocą zdania podrzędnego okolicznikowego celu.
Description
Subject(s)
non-finite verb phrase, infinitive, translation, condensation, comparison
Citation
ISSN
1803-9782