2015/3 - Social Sciences

Permanent URI for this collection

https://dspace.tul.cz/handle/15240/19771

ACC Journal, ročník XXI 2015/3

Recenzovali:
prof. Ing. Vojtěch Koráb, Dr., MBA - Vysoké učení technické v Brně
PhDr. Jitka Lorenzová, Ph.D. - Univerzita Karlova v Praze

Browse

Now showing 1 - 5 of 17

Kvalitativní výzkum zaměřený na výuku odborného anglického jazyka na vysoké škole
(Technická univerzita v Liberci, Česká republika, 2015) Pavlíková, Stanislava
V článku je popsán kvalitativní výzkum zaměřený na využití informačních a komunikačních technologií (Information and Communication Technologies, ICT) ve výuce odborného anglického jazyka na vysokých školách. Byl vytvořen praktický návrh implementace technologií do výuky podporující aktivní roli studentů cizích jazyků se záměrem posílení jejich motivace k učení kooperativní formou práce. Vlastní praktický výzkum byl proveden formou případové studie, jež ověřuje navrhované učební aktivity s podporou webových služeb ve výuce a přináší informace vedoucí k pochopení dějů, ke kterým při této specifické formě učení dochází. Cílem předkládané práce je obohatit e-learning cizích jazyků o využívání současně dostupných nástrojů webu v úlohách simulujících úkoly probíhající v budoucí praxi vysokoškoláků a přispět k rozvoji teoretického poznání v oblasti metodologie a ICT ve výuce.
Non-finite verb phrases in student translations
(Technická univerzita v Liberci, Česká republika, 2015) Šimůnková, Renata
Jedním ze zdrojů chyb při překladech z anglického do českého jazyka je rozdílný stupeň kondenzace, který je těsně spojený s používáním neurčitých slovesných tvarů. Problém je dále prohlouben rozdílnými prostředky, které zmíněné jazyky používají, aby vyhověly funkční větné perspektivě. Učitelé cizích jazyků, ačkoli k tomu nejsou primárně připravováni, jsou často nuceni překlady provádět. Článek se zaměřuje na nejčastější chyby, kterých se studenti učitelství angličtiny dopouští při překladech neurčitých slovesných vazeb. Pomocí řízeného překladového testu se nejprve provede sběr chyb, dále následuje jejich analýza a vyhodnocení. Výsledky se poté diskutují společně se studenty, hledají se zdroje chyb a možná správná překladová řešení. Využití zmíněné analýzy a diskuse ve výuce zvyšuje povědomí studentů o problémech a řešeních v dané oblasti a vede k významnému zlepšení v dovednostech překladu.
Zapomenutá simelská genocida, její příčiny a důsledky
(Technická univerzita v Liberci, Česká republika, 2015) Boháč, Artur
Studie předkládá v evropském prostředí nepříliš známé téma masakru nestoriánských Asyřanů v meziválečném Iráku, jenž byl proveden v roce 1933 v městečku Simel a okolních osadách. Počet obětí této animozity je odhadován až na 3 000. Studie postihuje značný podíl irácké armády na tomto zločinu a nedostatečnou reflexi asyrské otázky ze strany Společnosti národů a Spojeného království, jehož vojenské posádky byly v Iráku přítomny. Simelský masakr poukázal na protiasyrskou jednotu jinak fragmentované irácké společnosti a měl za následek masovou emigraci Asyřanů ze severního Iráku a přesun asyrského nestoriánského patriarchy do zahraničního exilu. Autor se vzhledem ke svému odbornému zaměření soustředí především na etnicko-religiózní a mezinárodně-politické příčiny a důsledky masakru. Rovněž poukazuje na fakt, že simelské běsnění bylo důležitým impulsem pro vytvoření termínu genocida a jeho zavedení do mezinárodně-právních dokumentů.
K filozofické dimenzi jazykové kompetence
(Technická univerzita v Liberci, Česká republika, 2015) Lachout, Martin
Jako lingvisté a učitelé cizího jazyka jsme dnes a denně konfrontování s pojmem i samotnou podstatou komunikativní kompetence, jak svou, tak především s kompetencí našich svěřenců, a to ze všech možných úhlů pohledu, zejména pak z hlediska aplikované lingvistiky. Dimenze, která však námi zůstává poněkud opomíjena, nicméně jde s jazykem a s komunikativní kompetencí ruku v ruce, je dimenze filozofická. Cílem tohoto článku je nastínit čtenáři alespoň ve zkratce, jak na komunikativní kompetenci, respektive na od ní neoddělitelný jazyk, nahlíželi někteří filozofové dob dříve i nedávno minulých.
Toward the empirical rumour research
(Technická univerzita v Liberci, Česká republika, 2015) Soukalová, Kateřina
Příspěvek se zabývá empirickým výzkumem fám v první polovině 20. století. V tomto období byly prováděny stěžejní experimenty, které ovlivnily empirický výzkum v následujících letech, a to nejen v dané oblasti. Poukazováno je na spojitost takto zaměřených výzkumů s oblastí forenzní psychologie, konkrétně s výzkumem paměti, vnímání a přijímání informací, a to proto, že v této době byla fáma považována za zkreslenou informaci. Příspěvek následně odhaluje nejvýznamnější výzkumy a mapuje jejich stopy v následující vědecké diskuzi. Nadto osvětluje na tu dobu raritní názory několika málo sociologů, kteří nahlíželi na fámy jako na problém čistě kolektivního rázu. Přestože dnešní sociálněvědní výzkum již nepovažuje fámu za zkreslenou informaci, výzkumy v prvních desetiletích 20. století jsou pozadím dnešních poznatků o této navýsost závažné problematice.

Browse

Recent Submissions