Zu Problemen beim bilateralen Konsekutivdolmetschen im Sprachenpaar Polnisch-Deutsch am Beispiel von Germanistikstudierenden der Universität Opole
Title Alternative:Problemy związane z bilateralnym przekładem konsekutywnym w parze językowej polski-niemiecki na przykładzie studentów germanistyki Uniwersytetu Opolskiego
Loading...
Date
2017
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Technická univerzita v Liberci, Česká republika
Abstract
The starting point for this article is the discussion focusing on interpreting competence and the compilation of selected existing parameters for interpreting evaluation. It is followed by the presentation of the curriculum of the translation specialization forming part of the undergraduate (first-cycle) German studies at the Opole University, which is then used to outline the profile of competence of graduates and the organizational framework of education in respect of consecutive interpreting as part of the so-called international German studies. From this viewpoint, based on her own teaching experience, the article’s author attempts to create the typology of the most common problems encountered during bilateral German/Polish consecutive interpreting in order to draw conclusions that would enable to optimize the education process of consecutive interpreters.
Den Ausgangspunkt des vorliegenden Beitrags bilden Überlegungen zum Thema der Dolmetschkompetenz sowie eine Übersicht über gewählte, in der Fachliteratur existierende Parameter zur Bewertung der Dolmetschleistung. Im weiteren Teil wird auf das Curriculum für die Spezialisierung Translatorik im Rahmen des Bachelor-Germanistikstudiums an der Universität Opole eingegangen, um auf dieser Grundlage das Kompetenzprofil des Absolventen und den organisatorischen Rahmen der Konsekutivdolmetscherausbildung innerhalb einer Auslandsgermanistik zu skizzieren. Vor diesem Hintergrund wird versucht, eine Typologie der häufigsten aus der Unterrichtspraxis der Verfasserin hervorgegangenen Dolmetschprobleme beim bilateralen Konsekutivdolmetschen im Sprachenpaar Polnisch-Deutsch aufzustellen, um daraus Rückschlüsse für mögliche Optimierung der Konsekutivdolmetscherausbildung ziehen zu können.
Výchozím bodem tohoto článku jsou úvahy zaměřené na definici tlumočnických kompetencí a sestavení vybraných existujících parametrů pro hodnocení tlumočení. Následuje prezentace učebních osnov studijního oboru Tlumočení, který je součástí vysokoškolského studia germanistiky (bakalářského) na Opolské univerzitě. Dále je nastíněn profil kompetencí absolventů a organizační rámec vzdělávání v oblasti konsekutivního tlumočení v rámci takzvané zahraniční germanistiky. Z tohoto pohledu se autorka článku na bázi vlastních pedagogických zkušeností snaží vypracovat typologii nejčastějších problémů, které se vyskytují při bilaterálním německo-polském konsekutivním tlumočení, a vyvozuje pak závěry, které by umožnily optimalizovat vzdělávací proces konsekutivních tlumočníků.
Punkt wyjścia niniejszego artykułu stanowią rozważania na temat definicji kompetencji translatorskiej oraz zestawienie wybranych istniejących parametrów oceny przekładu ustnego. W dalszej części przestawiono program nauczania specjalności translatorskiej w ramach studiów germanistycznych pierwszego stopnia (licencjackich) na Uniwersytecie Opolskim, by na tej podstawie zarysować profil kompetencji absolwenta oraz ramy organizacyjne kształcenia w zakresie przekładu konsekutywnego w ramach tzw. germanistyki zagranicznej. Z tej perspektywy autorka, opierając się na własnych doświadczeniach dydaktycznych, podejmuje próbę stworzenia typologii najczęstszych problemów występujących podczas bilateralnego przekładu konsekutywnego w parze językowej polski-niemiecki, by następnie wyprowadzić wnioski umożliwiające optymalizację procesu kształcenia tłumaczy konsekutywnych.
Den Ausgangspunkt des vorliegenden Beitrags bilden Überlegungen zum Thema der Dolmetschkompetenz sowie eine Übersicht über gewählte, in der Fachliteratur existierende Parameter zur Bewertung der Dolmetschleistung. Im weiteren Teil wird auf das Curriculum für die Spezialisierung Translatorik im Rahmen des Bachelor-Germanistikstudiums an der Universität Opole eingegangen, um auf dieser Grundlage das Kompetenzprofil des Absolventen und den organisatorischen Rahmen der Konsekutivdolmetscherausbildung innerhalb einer Auslandsgermanistik zu skizzieren. Vor diesem Hintergrund wird versucht, eine Typologie der häufigsten aus der Unterrichtspraxis der Verfasserin hervorgegangenen Dolmetschprobleme beim bilateralen Konsekutivdolmetschen im Sprachenpaar Polnisch-Deutsch aufzustellen, um daraus Rückschlüsse für mögliche Optimierung der Konsekutivdolmetscherausbildung ziehen zu können.
Výchozím bodem tohoto článku jsou úvahy zaměřené na definici tlumočnických kompetencí a sestavení vybraných existujících parametrů pro hodnocení tlumočení. Následuje prezentace učebních osnov studijního oboru Tlumočení, který je součástí vysokoškolského studia germanistiky (bakalářského) na Opolské univerzitě. Dále je nastíněn profil kompetencí absolventů a organizační rámec vzdělávání v oblasti konsekutivního tlumočení v rámci takzvané zahraniční germanistiky. Z tohoto pohledu se autorka článku na bázi vlastních pedagogických zkušeností snaží vypracovat typologii nejčastějších problémů, které se vyskytují při bilaterálním německo-polském konsekutivním tlumočení, a vyvozuje pak závěry, které by umožnily optimalizovat vzdělávací proces konsekutivních tlumočníků.
Punkt wyjścia niniejszego artykułu stanowią rozważania na temat definicji kompetencji translatorskiej oraz zestawienie wybranych istniejących parametrów oceny przekładu ustnego. W dalszej części przestawiono program nauczania specjalności translatorskiej w ramach studiów germanistycznych pierwszego stopnia (licencjackich) na Uniwersytecie Opolskim, by na tej podstawie zarysować profil kompetencji absolwenta oraz ramy organizacyjne kształcenia w zakresie przekładu konsekutywnego w ramach tzw. germanistyki zagranicznej. Z tej perspektywy autorka, opierając się na własnych doświadczeniach dydaktycznych, podejmuje próbę stworzenia typologii najczęstszych problemów występujących podczas bilateralnego przekładu konsekutywnego w parze językowej polski-niemiecki, by następnie wyprowadzić wnioski umożliwiające optymalizację procesu kształcenia tłumaczy konsekutywnych.
Description
Subject(s)
consecutive interpreting, quality criteria, interpreting competence, typology of interpreting problems
Citation
ISSN
1803-9782