2016/1 - Natural Sciences and Technology
Permanent URI for this collection
ACC Journal, ročník XXII 2016/1
Recenzovali:
RNDr. Přemysl Vaněk, CSc. - Akademie věd ČR doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D. - Univerzita J. E. Purkyně v Ústní nad Labem
Recenzovali:
RNDr. Přemysl Vaněk, CSc. - Akademie věd ČR doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D. - Univerzita J. E. Purkyně v Ústní nad Labem
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 4 of 4
- ItemReleaving refractory oxidized organic pollutants by photoelectrochemical treatment using formic acid as solvent(Technická univerzita v Liberci, Česká republika, 2016) Fränzle, StefanNa rozdíl od většiny organických sloučenin, které procházejí připravenou mineralizací na osvětlených a okysličených polovodičích, jako je TiO2, nitroareny (z výroby barviv, exploziv či polymerní produkce), nitrily nebo halogenová rozpouštědla s násobnou vazbou jsou vůči tomuto druhu ataku inertní. Nicméně mohou být zpracovány v případě, kdy silně redukční entity jsou vyráběny v polovodičovém systému. Je zřejmé, že výše uvedené druhy žáruvzdorných znečišťujících látek lze zpracovávat pomocí kyseliny mravenčí (HCOOH) v suspenzi polovodivých oxidů, a to vzhledem k viditelné iradiaci v kombinaci s W, Nb nebo Bi. Toxické funkční skupiny jsou často zcela odstraněny, např. Hal (? alif. F), zatímco CN nitrobenzeny se promění na ionty anilinia a benzylové skupiny se přeskupí na Nb2O5. Tato metoda je široce použitelná a levná.
- ItemRetrospective Analysis of Systematic Land-Cover Change in the Upper Western Bug River Catchment, Ukraine(Technická univerzita v Liberci, Česká republika, 2016) Burmeister, Cornelia; Schanze, JochenČlánek popisuje přístup a empirické výsledky systematických změn v povodí horního Západního Bugu na Ukrajině. Z teledat satelitu Landsat a SPOT je určen zemský povrch v období 1989, 2000 a 2010. Každý časový úsek je přitom zastoupen třemi obrázky z různých ročních období s cílem integrovat vývoj vegetace a opravit klasifikaci pomocí metody maximální věrohodnosti. Jako výsledek bylo detektováno celkem šest tříd: zastavěná plocha (městská), listnatý les, jehličnatý les, zemědělská půda, zeleň a vodstvo. Po učení povrchu v jednotlivých časových úsecích jsou zkoumány změny vzniklé za poslední dvě desetiletí. Pozorovaný pokles a růst je statisticky analyzován, aby mohly být stanoveny systematické a náhodné změny zemského povrchu ve zkoumané oblasti. Výsledky ukazují, že orná půda není přeměněna na zastavěné plochy. Orná půda se mění v travnaté porosty a naopak. Tato systematická změna je velmi silná. V klasifikaci lesních porostů jde především o vzájemnou záměnu, přičemž více dochází k přeměně lesů jehličnatých na listnaté.
- ItemPiezoelectric Unimorphs Dynamic Response Measurement(Technická univerzita v Liberci, Česká republika, 2016) Koucká, Jana; Půlpán, Petr; Pustka, MartinČlánek se zabývá experimentálními metodami stanovení vlastních frekvencí piezoelektrických unimorfů, které jsou důležité pro navrhování akustických systémů. Stručně jsou představeny piezoelektrické unimorfy a jejich významné vlastnosti. Uvádí se tři širokopásmové měřicí metody založené na měření elektrické impedance, akustického tlaku a rychlosti kmitání. Navržené metodiky jsou ověřeny měřením na třech vzorcích unimorfů. V závěru je zhodnocena efektivita a praktická využitelnost jednotlivých metod.
- ItemThe iInfluence of changes of body composition parameters in the recovery period in top athletes(Technická univerzita v Liberci, Česká republika, 2016) Šeflová, Iva; Jandová, Soňa; Mrázková, KristýnaPři stanovení parametrů tělesného složení bioimpedančními metodami je třeba respektovat řadu podmínek týkající se měřených osob. Často uváděným omezením je odstup měření od akutního fyzického zatížení minimálně 8– 12 hodin. Cílem této studie bylo stanovit velikost reakčních změn u parametrů tělesného složení před zatížením a během procesů zotavení a specifikovat tak nutný časový odstup měření od zatížení testem VO2max na běžeckém ergometru. Při měření tělesného složení bioimpedančními metodami bezprostředně po zatížení a po 60 minutách zotavení nedošlo k statisticky ani věcně významným změnám u hodnot tělesného složení a lze tedy tato měření absolvovat bez zkreslení výsledků vlivem např. ztráty nebo redistribuce tekutin jako reakčních změn na zatížení. Výsledky naší studie neprokázaly nutný minimální 8hodinový odstup měření od zatížení testem VO2max.