Toward the empirical rumour research

Title Alternative:Początki badań empirycznych nad plotkami
Simple item page
dc.contributor.authorSoukalová, Kateřina
dc.date.accessioned2016-01-05
dc.date.available2016-01-05
dc.date.defense2015-12-31
dc.date.issued2015-01-01
dc.description.abstractPříspěvek se zabývá empirickým výzkumem fám v první polovině 20. století. V tomto období byly prováděny stěžejní experimenty, které ovlivnily empirický výzkum v následujících letech, a to nejen v dané oblasti. Poukazováno je na spojitost takto zaměřených výzkumů s oblastí forenzní psychologie, konkrétně s výzkumem paměti, vnímání a přijímání informací, a to proto, že v této době byla fáma považována za zkreslenou informaci. Příspěvek následně odhaluje nejvýznamnější výzkumy a mapuje jejich stopy v následující vědecké diskuzi. Nadto osvětluje na tu dobu raritní názory několika málo sociologů, kteří nahlíželi na fámy jako na problém čistě kolektivního rázu. Přestože dnešní sociálněvědní výzkum již nepovažuje fámu za zkreslenou informaci, výzkumy v prvních desetiletích 20. století jsou pozadím dnešních poznatků o této navýsost závažné problematice.cs
dc.description.abstractArtykuł poświęcony jest badaniom empirycznym nad plotkami prowadzonym w pierwszej połowie XX wieku. W tym okresie przeprowadzano bowiem główne eksperymenty, które wpłynęły na badania empiryczne podejmowane w kolejnych latach, zresztą nie tylko w tej dziedzinie. Wskazywano na powiązanie tak ukierunkowanych badań z dziedziną psychologii sądowej, konkretnie z badaniami pamięci, postrzegania i przyjmowania informacji. Wynikało to z faktu, iż w tamtym okresie plotkę uważano za zniekształconą informację. W artykule przedstawiono również najważniejsze badania i ich wpływ na późniejszą debatę naukową. Ponadto wyjaśniono specyficzne opinie kilku socjologów, którzy plotki uważali wyłącznie za problem o charakterze kolektywnym. Dzisiejsze badania społeczne nie utożsamiają już wprawdzie plotki wyłącznie ze zniekształconą informacją, jednak badania prowadzone w pierwszych dekadach XX wieku stanowią tło współczesnej wiedzy na temat tego istotnego zagadnienia.pl
dc.description.abstractThis article describes empirical research of rumour in the first half of the 20th century. These decades were full of seminal works affecting research in following years not only in this field. It is shown that the most important aspect of rumour research was forensic psychology, mainly research on memory, perception and reception of information. By this time rumour was considered as distorted information and was studied in this way. The article discusses the most significant research in this field – Allport and Postman’s experiments – and reflects them in the following scientific discussion. It also shows rare opinions of a few sociologists which envisage rumour as collective phenomena. Although rumour isn’t considered as distorted information nowadays, the research of the first decades of the 20th century functions as a canvas of today’s knowledge on this topic.en
dc.description.abstractDieser Beitrag befasst sich mit der empirischen Untersuchung der Gerüchte in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts. In jenem Zeitraum wurden grundlegende Experimente durchgeführt, welche die empirische Forschung in den nachfolgenden Jahren beeinflussten, und dies nicht nur auf dem gegebenen Gebiet. Es wird auf den Zusammenhang zwischen derart ausgerichteten Untersuchungen und dem Gebiet der forensischen Psychologie hingewiesen, konkret der Erforschung des Gedächtnisses, der Wahrnehmung und der Aufnahme von Informationen, und dies deswegen, weil in dieser Zeit das Gerücht als verzerrte Information betrachtet wird. Der Beitrag enthüllt anschließend die bedeutendsten Forschungen und zeigt deren Spuren in der nachfolgenden wissenschaftlichen Diskussion auf. Darüber hinaus beleuchtet er die persönlichen Meinungen einiger weniger Soziologen, welche Gerüchte als Problem von rein kollektivem Schlag ansehen. Obschon die heutige Sozialforschung das Gerücht nicht mehr nur als verzerrte Information betrachtet, ist die Forschung der ersten Jahrzehnte des 20. Jahrhunderts Ausgangspunkt der heutigen Erkenntnisse über diese höchst aktuelle Problematik.de
dc.formattext
dc.format.extent168-179 s.
dc.identifier.doi10.15240/tul/004/2015-3-017
dc.identifier.eissn1803-9790
dc.identifier.issn1803-9782
dc.identifier.otherACC_2015_3_17
dc.identifier.urihttps://dspace.tul.cz/handle/15240/13480
dc.language.isoen
dc.licenseCC BY-NC 4.0
dc.publisherTechnická univerzita v Liberci, Česká republikacs
dc.relation.isbasedonALLPORT, G.; POSTMAN, L.: The Psychology of Rumor (Reissued). New York: Russel and Russel, 1965.
dc.relation.isbasedonBARTLETT, F.: Remembering. A Study in Experimental and Social Psychology. Cambridge, Cambridge University Press, 1996.
dc.relation.isbasedonCAPLOW, T.: Rumors in War. Social Forces. 1947, Vol. 25, Issue 3, pp. 298–302.
dc.relation.isbasedonCOADY, D.: What to Believe Now. Malden, Wiley-Blackwell, 2012.
dc.relation.isbasedonČÍRTKOVÁ, L.: Forenzní psychologie. Plzeň, Aleš Čeněk, 2013.
dc.relation.isbasedonDIFONZO, N.; BORDIA, P.: Rumor Psychology. Social and Organizational Approaches. Washington: American Psychological Association, 2007.
dc.relation.isbasedonFESTINGER, L.: A Theory of Cognitive Dissonance. Stanford, Stanford University Press, 1962.
dc.relation.isbasedonHART, B.: The Psychology of Rumour. Proceedings of the Royal Society of Medicine. Section of Psychiatry. 1916, Vol. 9, pp 1–26.
dc.relation.isbasedonCHORUS, A.: The Basic Law of Rumor. The Journal of Abnormal and Social Psychology. 1953, Vol. 48, Issue 2, pp. 313–314.
dc.relation.isbasedonKAPFERER, J.: Fáma nejstarší médium světa. Praha: Práce, 1992.
dc.relation.isbasedonKNAPP, R. A.: Psychology of Rumor. The Public Opinion Quarterly. 1944, Vol. 8, Issue 1, pp. 22–37.
dc.relation.isbasedonMcGREGOR, D.: The Major Determinants of the Prediction of Social Events. The Journal of Abnormal and Social Psychology. 1938, Vol. 33, Issue 2, pp. 179–204.
dc.relation.isbasedonPETERSON, W.; GIST, N.: Rumor and Public Opinion. American Journal of Sociology. 1951, Vol. 57, Issue 2, pp. 159–167.
dc.relation.isbasedonPRASAD, J.: A Comparative Study of Rumours and Reports in Earthquakes. British Journal of Psychology. 1950, Vol. 41, Issue 3, pp. 129–145.
dc.relation.isbasedonROSNOW, R.; FINE, G. A.: Rumor and Gossip: The Social Psychology of Hearsay. New York: Elsevier, 1976.
dc.relation.isbasedonSHIBUTANI, T.: The Psychology of Rumor by Gordon W. Allport; Leo Postman. American Journal of Sociology. 1948, Vol. 53, Issue 4, pp. 319–320.
dc.relation.isbasedonSHIBUTANI, T.: Improvised News: A Sociological Study of Rumor. Indianapolis, Bobbs-Merrill Company, 1966.
dc.relation.isbasedonSCHAFER, F.: Public Opinion and the Press: Transnational Context of Early Media and Communication Studies in Prewar Japan, 1918–1937. Social Science Japan Journal. 2010, Vol. 4, Issue 1, pp. 21–38.
dc.relation.isbasedonSTERN, W. Abstracts of Lectures of the Psychology of Testimony and on the Study of Individuality. The American Journal of Psychology. 1910, Vol. 21, Issue 2, pp. 270–282.
dc.relation.isbasedonSTERN, W. The Psychology of Testimony. The Journal of Abnormal and Social Psychology. 1938, Vol. 34, Issue 1, pp. 3–20.
dc.relation.ispartofACC Journalen
dc.relation.isrefereedtrue
dc.titleToward the empirical rumour researchen
dc.title.alternativePoczątki badań empirycznych nad plotkamipl
dc.title.alternativeK počátkům empirického výzkumu fámcs
dc.title.alternativeZu den Anfängen der empirischen Untersuchung von Gerüchtende
dc.typeArticleen
local.accessopen
local.citation.epage179
local.citation.spage168
local.fulltextyesen
local.relation.issue3
local.relation.volume21
Files
Original bundle
Now showing 1 - 1 of 1
Thumbnail Image
Name:
ACC_2015_3_17.pdf
Size:
360.05 KB
Format:
Adobe Portable Document Format
Description:
Download
Collections
2015/3 - Social Sciences