Fakulta umění a architektury
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
- ItemMateřská škola, VimperkAnoshkin, Aliaksandr; Buček Jiří, doc. Ing. arch. :54711Předmětem soutěže je získat komplexní architektonický návrh objektu nové mateřské školy ve Vimperku, která se bude stát blízko zimního stadionu v areálů letních sportu. Hlavní podmínkou je soustředit se na dosažení pohodlného a přátelského prostředí se 4 třídami po 26-28 dětech. Každá třída nabízí kontakt jak se sdílenými vnitřními prostory, tak venkovními terasami a okolní zahradou.
- ItemRevitalization of Vltava´s Northern EmbankmentIrko, Feven Tesfaye; Saffarian Saman, Ing. arch. Mag. arch. :66091; Štefek Petr, Ing. arch. :69205A few years ago, a project to rejuvenate Prague's waterfronts was initiated, with a focus on softening the boundaries of the lower part of the Vltava River. Historically, these waterfronts functioned as transportation hubs, mooring areas, public baths, fishing, and fish markets. Nonetheless, these activities gradually vanished, especially after the great flood in 1890, when it was decided that Prague needed to be protected by a high embankment wall. Today, following the recent revitalization project, the area hosts a plethora of activities and events, including boat riding and farmers' markets. Additionally, there are cafes and restaurant services available, alongside ample public seating spaces. This revitalized area spans nearly four kilometers along Prague's three embankments: Rašín, Hořejší, and Dvořák. However, the upper part of the river embankment remains unchanged, making the division between citizens and the riverfront more apparent. In the coming years, the Planned Vltava philharmonic project will be realized, so the transformation of the embankment is certain to happen. However, the author found a big gap in terms of its connection with the neighboring untouched embankments that are fully and partially inaccessible riverfront. Therefore, this thesis aims to create a design that ensures the continuation of the Vltava River embankment development in a way that integrates within the green areas and provides access for citizens, as well as promotes a more harmonious coexistence in the area.
- ItemČeská polární staniceZahradníková, Pavla; Stolín Petr, doc. Ing. arch. :59340; Suchomel Jiří, prof. Ing. arch. akad. arch. :54695Antarktida ... vzdálená a tajuplná země, kterou má příležitost navštívit jen hrstka z nás. Je to touha prozkoumat nepoznané, která nás nutí vydávat se opakovaně do nehostinného prostředí ledových pouští. V zemi bez původních obyvatel jsou polární stanice téměř jedinou formou staveb. V tomto nevlídném prostředí se architektura omezuje na nejzákladnější funkci a to ochránit nás před působením vnějších vlivů. Jde však o víc než jen o odlehlé výzkumné základny. Jsou to významné body v globální síti vědeckého poznání, které hrají důležitou roli v našem chápání planety a klimatických změn. Na cípu Antarktického poloostrova v souostroví Jižní Shetlandy nejsou podmínky zdaleka tak náročné jako hlouběji ve vnitrozemí. Příznivá poloha v nezaledněné oblasti ostrova Nelson mi umožňuje pracovat více s topografií a propojeností s místem. Polárník tak uvnitř stanice není zcela izolován a může naplno prožívat prostředí Antarktidy. Při návrhu pro mne byla stěžejní šetrnost k prostředí z hlediska výstavby, spotřeby energie i samotného provozu. Nová česká stanice se má stát dočasným domovem pro 10 člennou posádku a vytvořit reprezentativní stavbu pro český polární výzkum.
- ItemAlšova jihočeská galerieSmejkal, Jaroslav; Stolín Petr, doc. Ing. arch. :59340; Světlík Jan, MgA. :69180V České republice a v Československu se za posledních 100 let nepodařilo uskutečnit novostavbu pro muzeum umění. Toto je tedy vzácná a neopakovatelná příležitost se profesně vyjádřit k vytvoření místa, které se stane domovem umění a má potenciál být jednou z významných českých kulturních staveb. Předmětem zadání diplomové práce je zpracování komplexního architektonického návrhu nové Alšovy jihočeské galerie v Českých Budějovicích. Bodova galerie v dnešní době sdružuje mnoho dalších funkcí a stává se tak kulturním centrem. A stejně jako proměna chápání budovy galerie, změnilo se i přístup k samotnému vystavování ze strany umělců, kurátorů i návštěvníků. Souběžně je tedy práce také studií nových médií a hledání ideálních prostor pro jejich prezentaci.
- ItemMěstská divočina(2024-02-19) Drahokoupil, Ondřej; Stolín Petr, doc. Ing. arch. :59340; Fránek Zdeněk, prof. Ing. arch. :57212Nacházíme se v době, kdy je na mnoha místech stav městské zeleně v hustě urbanizovaných územích značně znepokojivý. Ač je Praha známá jako zelené město, její střed však přírody moc neobsahuje. Prostor Těšnovského parku se stal odpovědí na hledání příležitosti k vytvoření zeleného ostrova v jejím centru a naplnit tak zdejší skrytý potenciál. Severojižní magistrála vznikla v 70. letech v důsledku nárůstu automobilové dopravy a společenským tendencím spojených s jejím naprostým primarizováním. Tato dálniční komunikace prochází skrze pražské centrum a prostor Těšnova protíná jeho středem. Postoj tehdejší společnosti se tak propsal do zdejší smutné dominanty. Vzhledem k postupujícímu vývoji společnosti a výraznému posunu od chápání člověka jako středobodu světa, se dostáváme k nutnosti podporovat multiperspektivní pohled na město. Požadavky člověka se za posledních 50 let značně proměnily. Hlavní město Praha se již několik let zabývá myšlenkami dopravních alternativ směřujícím k udržitelné mobilitě. Během plynutí času se tyto vize začnou proměňovat v realitu a postupnými kroky dojde i na zásadní fyzické změny v městské struktuře. Florenc je jedním z důležitých center města a místem s velkým potenciálem pro vlastní rozvoj. V okolí Masarykova nádraží dochází k vytváření regulací pro jeho zástavbu a zaplnění další díry v urbanismu středu města. Nově vzniklý prostor po odstranění estakády dává potenciál pro vznik zelené perly na náhrdelníku pražského opevnění. Nabízí se jedinečný způsob, jak do hotové městské struktury v maximální míře implementovat tak potřebnou biodiverzní zeleň. Pro každé člověkem vytvořené prostředí se specifickým mikroklimatem dokážeme najít a nastudovat srovnatelný stav v přírodě. Nepředstavujme si pouze rozlehlé plochy se stromy a loukami. V kontextu města jakožto uměle vytvořeného prostředí nemá význam usilovat o původnost forem. Proto se neomezuji zaběhlými tendencemi v přístupu navrhování městské zeleně. Architekturu využívám k tvorbě prostředí určeného k soužití člověka, fauny a flóry, které bude vytvářet a zlepšovat podmínky pro život všemu živému.