BIOREFINERY CONCEPT OF THE ZITTAU/GÖRLITZ UNIVERSITY OF APPLIED SCIENCES

Title Alternative:KONCEPT BIORAFINÉRIE OD VYSOKÉ ŠKOLY APLIKOVANÝCH VĚD V ŽITAVĚ/GÖRLITZ
Loading...
Thumbnail Image
Date
2023
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Technická univerzita v Liberci, Česká republika
Abstract
Tento článek představuje koncept biorafinérie založený na cirkulárním hospodářství, který vyvinula výzkumná skupina „Biorafinérie“ na Vysoké škole aplikovaných věd v Žitavě/Görlitz. Cílem koncepce biorafinérií je komplexní využití rostlinných surovin a zbytků, aby se využil celý jejich potenciál pro tvorbu nových produktů. Materiálové nebo energetické využití všech částí rostlin nebo rostlinných zbytků vede k významným ekonomickým a ekologickým výhodám ve srovnání s běžnými metodami recyklace a běžně přijímanými koncepcemi využití. Proces biorafinace naší výzkumné skupiny rovněž předpokládá, že produkty vyrobené z přírodních vláken nebo obsahující přírodní vlákna budou po jejich použití podrobeny novému recyklačnímu procesu využívajícímu saprobiontní houby. Výsledkem houbové recyklace je výroba biokompozitů na bázi mycelia, které jsou určeny pro další použití, např. ve stavebnictví nebo jako obalový materiál. Tímto způsobem lze dlouhodobě zachycovat uhlík a zamezit emisím CO2.
In diesem Artikel wird das von der Forschungsgruppe „Bioraffinerie“ der Hochschule Zittau/Görlitz entwickelte kreislauforientierte Bioraffineriekonzept vorgestellt. Das Bioraffineriekonzept sieht vor, pflanzliche Roh- und Reststoffe möglichst vollständig zu verwerten, sodass ihr gesamtes Wertschöpfungspotential ausgenutzt werden kann. Durch die stoffliche oder energetische Verwertung sämtlicher Komponenten der Pflanzen bzw. pflanzlicher Reststoffe werden ökonomische und ökologische Vorteile im Vergleich zu herkömmlichen Verwertungswegen erzielt. Das Bioraffinationsverfahren unserer Forschungsgruppe sieht weiterhin vor, naturbasierte Produkte nach ihrer Nutzung einem neuartigen Recyclingprozess mithilfe von saprobionthischen Pilzen zuzuführen, in dem myzel-basierte Biokomposite hergestellt und weiteren Verwendungen z.B. in der Bauindustrie oder als Verpackungsmaterial zugeführt werden. Auf diese Weise kann der Kohlenstoff langfristig gebunden und somit CO2-Emission vermieden werden.
This article presents the circular-economy-based biorefinery concept developed by the “Biorefinery” research group at the Zittau/Görlitz University of Applied Sciences. The biorefinery concept aims the holistic utilization of plant raw materials and residues, in orders to exploit their entire value creation potential. The material or energetic utilization of all parts of the plants or plant residues results in significant economic and ecological advantages compared to conventional recycling methods and commonly accepted utilization concepts. The biorefinery process of our research group also envisages feeding products made of or contanining natural fibers after their use to a novel recycling process using saprobionthic fungi. As a result of fungal recycling mycelium-based biocomposites are produced and provided for further applications, e.g. in the construction industry or as packaging material. In this way, carbon can be sequestered in the long term and CO2 emissions can be avoided.
Niniejszy artykuł przedstawia koncepcję biorafinerii opartej na gospodarce o obiegu zamkniętym, opracowaną przez grupę badawczą „Biorafineria” na Uniwersytecie Nauk Stosowanych w Zittau/Görlitz. Celem koncepcji biorafinerii jest kompleksowe wykorzystanie surowców i resztek roślinnych w celu wykorzystania ich pełnego potencjału do tworzenia nowych produktów. Odzysk materiałów lub energii ze wszystkich części roślin lub resztek roślinnych prowadzi do znacznych korzyści ekonomicznych i ekologicznych w porównaniu z konwencjonalnymi metodami recyklingu i powszechnie akceptowanymi koncepcjami odzysku. Opracowany przez naszą grupę badawczą proces biorafinacji przewiduje również, że produkty wykonane z włókien naturalnych lub je zawierające będą po zużyciu poddawane nowemu procesowi recyklingu z wykorzystaniem grzybów saprobiontowych. Efektem recyklingu grzybów jest produkcja biokompozytów na bazie grzybni, które są przeznaczone do dalszego wykorzystania, np. w budownictwie lub jako materiał opakowaniowy. W ten sposób długoterminowo można wychwytywać węgiel i ograniczyć emisje CO2.
Description
Subject(s)
Circular economy, Biorefinery, Emission reduction, Plant biomass, Value-added products
Citation
ISSN
1803-9782
ISBN