Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 14458
- ItemVyužití 3D tisku pro výrobu funkčních textilií s elektromagnetickou ochranou.(2025-01-30) Menekse, Ugur; Chvojka Jiří, doc. Ing. Ph.D. :58591; Slavík Lubomír, Ing. Ph.D. :55629This thesis focuses on the development and characterization of electromagnetic interference (EMI) shielding materials through the integration of 3D printing technology and textile-based materials. The research begins with a comprehensive review of the current state of EMI shielding in textiles, emphasizing methods such as metallization, conductive polymer coatings, and the incorporation of conductive fillers. The thesis also investigates advancements in 3D printing that enable the creation of intricate conductive patterns, specifically designed to explore their potential for enhancing shielding effectiveness (SE). The experimental work employs the NANODIMENSION DragonFly LDM? 2.0 3D nano printer to deposit silver-based conductive ink onto flexible textile substrates on a microscale, resulting in lightweight and adaptable materials tailored for various applications, including wearable electronics, aerospace, and medical devices. The shielding effectiveness of these materials is evaluated using the coaxial transmission line method, covering frequencies up to 1.5 GHz. This study aims to assess the feasibility of combining nano printing and textiles to address the limitations of traditional EMI shielding materials, such as rigidity and weight, and to investigate their potential for providing effective protection against electromagnetic interference.
- ItemInkorporace hydrofilního/hydrofobního léčiva do biologicky odbouratelných nanovlákenných materiálů jako systémy pro dodávání léčiv(2025-01-30) Tomillo Amorós, Marta; Chvojka Jiří, doc. Ing. Ph.D. :58591; Yalcinkaya Fatma, doc. MSc. Ph.D. :66770Tato diplomova prace zkouma porovnani technologii stejnosmerneho elektrickeho zvlaknovani (DCES) a stridaveho elektrickeho zvlaknovani (ACES) pro vyvoj nanovlakennych membran pouzivanych v systemech pro dodavani leciv (DDS). Studie se zameruje na inkorporaci kurkuminu, hydrofobni slouceniny zname pro sve protizanetlive a protinadorove vlastnosti, do nanovlaken z kyseliny polymlecne (PLA). Metody DCES a ACES byly hodnoceny z hlediska zvlaknitelnosti, morfologie vlaken, orientace a tepelnych vlastnosti pomoci diferencialni skenovaci kalorimetrie (DSC) a termogravimetricke analyzy (TGA). Vysledky ukazuji, ze obe metody DCES i ACES jsou schopne produkovat nanovlakna s pozadovanymi vlastnostmi, ale kazda metoda vykazuje odlisne vyhody. Navzdory pritomnosti nekterych defektu vlaken a neuplnemu rozpusteni kurkuminu u obou metod vykazovaly vysledne nanovlakenne membrany dobry potencial pro pouziti v systemech pro dodavani leciv. Tento vyzkum prispiva k pochopeni aplikovatelnosti technologie ACES v DDS a zduraznuje dulezitost optimalizace parametru electrospinningu pro efektivni integraci ucinnych farmaceutickych latek do biologicky odbouratelnych nanovlaken.
- ItemStanovení vlákenných mikroplastů v sedimentech(2025-01-29) Horčíková, Barbora; Wiener Jakub, prof. Ing. Ph.D. :55161; Martinková Lenka, Ing. :55915Diplomová práce se zaměřuje na problematiku mikroplastů v prostředí, jejich toxicitu, metody separace a analýzu, se zvláštním důrazem na sedimenty vodních toků. Práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část. Teoretická část poskytuje komplexní přehled o velikostním rozdělení plastů, charakterizuje různé typy plastů, včetně syntetických polymerů, bioplastů a oxo-degenerovatelných plastů. Dále se zaměřuje na mikroplasty a nanoplasty, jejich původ a dopady na životní prostředí i lidské zdraví. Významnou částí jsou také metody separace mikroplastů, jako je centrifugace, chemická digesce a elektrostatická separace. V experimentální části práce jsou uvedeny metody přípravy a analýzy vzorků sedimentů, včetně testování odolnosti vláken proti oxidaci a experimentů s definovanými vzorky sedimentů. Práce se rovněž zaměřuje na analýzu skutečných vzorků sedimentu z vodních toků, včetně podmínek vzorkování, skladování a úpravy vzorků. Výsledky experimentů ukazují na potenciální vlákenné mikroplasty v sedimentu a jejich vliv na ekologickou rovnováhu. Závěr práce shrnuje význam této problematiky pro ochranu životního prostředí a zdraví.
- ItemStanovení vlákenných mikroplastů dispergovaných v povrchové vodě(2025-01-29) Horčík, Martin; Wiener Jakub, prof. Ing. Ph.D. :55161; Chybová Olga, Ing. :69409Diplomová práce se zaměřuje na stanovení vlákenných mikroplastů dispergovaných ve vodě, přičemž cílem je navrhnout metodiku pro jejich odběr a analýzu. V teoretické části je podrobně popsána problematika mikroplastů, jejich vlastnosti, zdroje a vliv na vodní ekosystémy a lidské zdraví. V experimentální části práce je navržena a testována čerpací aparatura pro efektivní odběr vzorků vody obsahujících mikrovlákna. Práce zahrnuje vývoj prototypu aparatury, testování v různých podmínkách a vyhodnocení její účinnosti při sběru vzorků z vodního toku Harcovského potoka. Práce se zaměřuje na metody filtrace, kvalitativní a kvantitativní analýzy vzorků, včetně vyhodnocení účinnosti aparatury na základě laboratorních testů. Tento výzkum přispívá k rozvoji metod pro monitoring mikroplastů a jejich vlivu na vodní prostředí.
- ItemPolyamidové nanovlákenné sorbenty pro metody předúpravy vzorků v kapalinových chromatografiích(2025-01-30) Tschiharschová, Šárka; Erben Jakub, Ing. Ph.D. :64643; Kulhánková Johana, Ing. Ph.D. :69415Tato diplomová práce se zabývá vývojem a charakterizací polyamidových nanovlákenných sorbentů připravených metodou elektrického zvlákňování za použití stejnosměrného (DC) a střídavého (AC) elektrického proudu. Cílem bylo vytvořit nanovlákenné vrstvy z různých typů polyamidů, které lze využít jako sorbenty pro metodu extrakce na tuhou fázi (SPE) v kapalinové chromatografii, a následně vyhodnotit jejich schopnost extrakce analytů z kapalných komplexních směsí. Hlavní důraz byl kladen na zkoumání dvou zásadních faktorů: vlivu použité metody zvlákňování (AC vs. DC) a rozdílných struktur vybraných polyamidů, mezi kterými byly zahrnuty jak homopolyamidy, tak heteropolyamidy. Výsledky prokázaly, že metoda AC je pro přípravu nanovlákenných sorbentů vhodnější volbou než metoda DC, což se odráží ve vyšší extrakční účinnosti. Dále bylo zjištěno, že více polární analyty byly lépe extrahovány sorbenty vyrobenými z méně polárních polyamidů. Získané poznatky tak potvrzují, že jak technologie přípravy sorbentu, tak chemická struktura polyamidu významně ovlivňují extrakční schopnosti.