Browsing by Author "Cícha, Ivan"
Now showing 1 - 4 of 4
Results Per Page
Sort Options
- ItemAplikace tenkých vrstev v medicíněCícha, Ivan; Louda Petr, prof. Ing. CSc. : 55456; Bakalova Totka, Ing. Ph.D.;Voleský Lukáš, Ing. Ph.D. Konzultant : 63158;61852Tato diplomová práce se zaměřuje na aplikace tenkých vrstev ve zdravotnictví. Teoretická část popisuje materiály, které se ve zdravotnictví využívají, a zabývá se otázkou biokompatibility. Dále je popsáno několik druhů tenkých vrstev, které se ve zdravotnictví využívají, a spolu s nimi i metody depozice tenkých vrstev. Dále je zmíněna jedna z metod hodnocení tenkých vrstev, a to SEM. Na závěr je popsána interakce bakterií s povrchem na úrovni nanometrů. Experimentální část se zaměřuje právě na interakci bakterií s povrchem tenkých vrstev TiCN, které byly deponovány při různých parametrech. Pro tuto práci byly použity dva druhy bakterií, a to Escherichia Coli a Staphylococcus Aureus. Na závěr byla měřena vyluhovatelnost těchto vrstev. Tedy zjištění, zda se přes vrstvu uvolňují ionty substrátu. Také byla provedena tribologická analýza tenkých vrstev. Nejméně kolonizovaný vzorek byl vzorek 1 (C2H2/N2 - 20/160 sccm, -40 V, 85 A). Tento vzorek dopadl nejlépe i v testu vyluhovatelnosti a měl nejmenší koeficient tření.
- ItemAplikace tenkých vrstev v medicíněCícha, Ivan; Louda Petr, prof. Ing. CSc.; Skolitel : 64360 Ganev Nikolaj, prof. Ing. CSc.; Konzultant : 61852;63158 Voleský Lukáš, Ing.;Bakalová Totka, Ing. Ph.D.; Konzultant2 : 65876 Kolská Ivana, Ing.Tato diplomová práce se zaměřuje na aplikace tenkých vrstev v medicíně. Teoretická část popisuje materiály, které se v medicíně využívají a zabývá se otázkou biokompatibility. Dále je popsáno několik druhů tenkých vrstev, které se v medicíně využívají, a spolu s nimi i metody depozice tenkých vrstev. Dále je zmíněna jedna z metod hodnocení tenkých vrstev, a to SEM. Na závěr je popsána interakce bakterií s povrchem na úrovni nanometrů. Experimentální část se zaměřuje právě na interakci bakterií s povrchem tenkých vrstev TiCN, které byly deponovány při různých parametrech. Pro tuto práci byly použity dva druhy bakterií, a to Escherichia Coli a Staphylococcus Aureus. Na závěr byla měřena vyluhovatelnost těchto vrstev. Tedy zjištění, zda se přes vrstvu uvolňují ionty substrátu. Také byla provedena tribologická analýza tenkých vrstev.
- ItemVliv podmínek plazmové depozice na užitné vlastnosti tenkých vrstev na bázi uhlíku(Technická Univerzita v Liberci, 2014) Cícha, Ivan; Louda, PetrTato bakalářská práce vznikla za účelem zjistit, jaké depoziční podmínky mají nejpříznivější vliv na užitné vlastnosti tenkých vrstev na bázi uhlíku. Práce se zabývá studiem DLC vrstev s mezivrstvou titanu a gradientem karbidu uhlíku. Tato práce je rozdělena na dvě hlavní části. V první části se zabývám teoretickými principy nanášení tenkých vrstev a obecnou charakteristikou tenké vrstvy. Poté jsem se zaměřil na charakteristiku samotného uhlíku a jeho alotropických modifikací. Blíže jsem se zabýval charakteristikou DLC (diamond like carbon - diamant podobný uhlíku) tenkých vrstev. V tom jsou zahrnuty jejich vlastnosti, druhy a jejich praktické aplikace. Na konec této části jsem uvedl i základní teoretické principy předdepozičních příprav vzorku. Druhá část práce pojednává o samotném experimentu a popisu experimentálního zařízení. Je zde také uveden popis přípravy vzorků a jejich stručná charakteristika. Má práce byla rozdělená na dvě fáze. V té první se na křemíkové destičky nanášel jen samotný titan, a to z důvodu, aby se zjistila jeho depoziční rychlost při různém předpětí. V té druhé fázi se už přešlo k depozici DLC vrstev s mezivrstvou titanu a gradientu karbidu titanu. V tomto případě se již deponovalo na ocelové vzorky. Obě fáze se realizovaly RF PACVD/MS metodou. V první řadě se na substrát nanesla mezivrstva titanu a poté gradientní vrstva karbidu uhlíku, a to z důvodu lepší přilnavosti konečné DLC vrstvy. Výsledné vrstvy se poté podrobily zkouškám nanotvrdosti, adheze, tribologie a také se změřila tloušťka. V úplném závěru této části došlo k porovnání jednotlivých vrstev z hlediska jejich vlastností. Poté došlo k zhodnocení a vybrání nejvhodnější vrstvy pro další praktické využití.