Stárnutí pracovní síly a jeho vliv na důchodový systém a zaměstnaneckou politiku ČR
Title Alternative:Ageing of workforce and its impact on the pension system and employee policy in the Czech Republic
Loading...
Date
2008
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Technická Univerzita v Liberci
Abstract
Pension systems, ways of its financing and conditions by which the system is abided create the heft of social policy in every state. It is extremely important to create such system which is sustainable from state view of pension redistributor as well as from the view of an individual, who will be the potential future receiver. And exact this question of sustainability of Czech pension system occurs nowadays, when the strong baby-boom generation is ageing and number of children who will be the future pension contributors is falling. Therefore the rethinking of the current pension policy is needed as well as changing attitudes and stereotypes about the ageing population and try to make the best of the potential they still have. This paper, among others, presents what exactly does the generation (50+), which is involved the most, think about the current pension system and the whole issue of population ageing. The research tries to find out what are the retirement age limits proposed by the respondents compared to their level of education. As ANOVA test demonstrated, no significant connections between level of education and retirement age proposals were found. However the reader should bear in mind, more researches is needed to conduct and more respondents to ask to gain more results which could be then generalised.
Důchodové systémy, způsoby jejich financování a podmínky, kterými je celý systém řízen jsou základem sociální politiky každého státu. Proto je velmi důležité vytvořit takový systém, který by byl finančně udržitelný jednak z hlediska státního (jako přerozdělovače penzí) a zároveň dostatečný pro jednotlivce, který bude důchod v budoucnu pobírat. A právě v dnešní době, kdy silným poválečným ročníkům zbývá jen několik let do důchodu a počty mladých budoucích přispěvatelů do státního rozpočtu také nerostou ale spíše nelineárně klesají, je otázka udržitelnosti českého penzijního systému více něž vhodná. Proto bude nezbytné znovu zvážit výkonnost a vhodnost současného penzijního systému, a v souvislosti s plánovaným zvýšením věku odchodu do důchodu přehodnotit postoje a stereotypy o stárnoucí populaci (50+) a snažit se vytěžit co nejvíce z pracovního potenciálu, který stále ještě mají. Tato práce se také, mimo jiné, snaží zjistit, co si právě tato generace (50+) myslí o současném důchodovém systému a o celé záležitosti populačního stárnutí a jak sami sebe vnímají z hlediska produktivity. Průzkum mezi dotazovanými také zjišťoval, jaké věkové hranice pro odchod do důchodu byly nejčastěji navrhovány v závislosti na dosaženém vzdělání. Pomocí ANOVA testu však nebylo prokázáno, že by stupeň dosaženého vzdělání měl přímou vazbu na navrhovaný věk. Je však nutné si uvědomit, že tato zjištění nemohou být generalizována z důvodu poměrně nízkého počtu dotazovaných.
Důchodové systémy, způsoby jejich financování a podmínky, kterými je celý systém řízen jsou základem sociální politiky každého státu. Proto je velmi důležité vytvořit takový systém, který by byl finančně udržitelný jednak z hlediska státního (jako přerozdělovače penzí) a zároveň dostatečný pro jednotlivce, který bude důchod v budoucnu pobírat. A právě v dnešní době, kdy silným poválečným ročníkům zbývá jen několik let do důchodu a počty mladých budoucích přispěvatelů do státního rozpočtu také nerostou ale spíše nelineárně klesají, je otázka udržitelnosti českého penzijního systému více něž vhodná. Proto bude nezbytné znovu zvážit výkonnost a vhodnost současného penzijního systému, a v souvislosti s plánovaným zvýšením věku odchodu do důchodu přehodnotit postoje a stereotypy o stárnoucí populaci (50+) a snažit se vytěžit co nejvíce z pracovního potenciálu, který stále ještě mají. Tato práce se také, mimo jiné, snaží zjistit, co si právě tato generace (50+) myslí o současném důchodovém systému a o celé záležitosti populačního stárnutí a jak sami sebe vnímají z hlediska produktivity. Průzkum mezi dotazovanými také zjišťoval, jaké věkové hranice pro odchod do důchodu byly nejčastěji navrhovány v závislosti na dosaženém vzdělání. Pomocí ANOVA testu však nebylo prokázáno, že by stupeň dosaženého vzdělání měl přímou vazbu na navrhovaný věk. Je však nutné si uvědomit, že tato zjištění nemohou být generalizována z důvodu poměrně nízkého počtu dotazovaných.
Description
katedra: KPE; přílohy: 1 CD BP 1 kopie posudku anglického konzultanta 2 kopie výsledků studia; rozsah: 67 s., 15 s. textových příloh
Subject(s)
population ageing, pension system, active ageing, stereotypes, productivity, populační stárnutí, důchodový systém, aktivní stárnutí, stereotypy, produktivita