Pracovní neschopnost
Title Alternative:Temporary work incapacity
Loading...
Date
2009-01-01
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Technická Univerzita v Liberci
Abstract
This bachelor paper/thesis deals with the topic of drawing sick pay from the period protection and it is based upon the current trend of replacing the income after loss of job by the sick insurance pay. Aim of this paper is to find out the frequency of occurence of work incapacity at small enterprise employers after terminating the employment in the region of Liberec. The work is divided into two parts. The theoretical par explains legal conditions for the sick pay claim, it describes stress as a possible reason for falling sick and explains the social maladaptive behaviour. The practical part is looking for the method of documentation analysis, whether the filed requests for sick pay during temporal work incapacity occure with short-term employment too and for how long these temporary incapacities for work last. With help of a questionaire in the practical part responders´ views concerning the possibility of pleading sickness after terminating the employment in order to receive the sick pay were investigated. The results of this survey have shown that people in distress may turn to pleading sickness. By the survey it has been found out that drawing sick pay after terminating the employment does not reach such proportions so that it would be necessary to propose special actions to prevent people from misusing the sick pay as a compensation for loss of income at work. As the biggest benefit of this paper, regarding the topic dealed with, is the estimating of a risk group for performing the work behaviour controls of people incapable to work by the health insurance authorities can be described.
Bakalářská práce se zabývala problematikou čerpání nemocenské z ochranné lhůty a vycházela ze současného trendu nahrazovat příjem po ztrátě zaměstnání dávkou nemocenského pojištění. Jejím cílem bylo zjistit četnost vzniku pracovní neschopnosti u zaměstnanců malých organizací po skončení zaměstnání v okrese Liberec. Práce byla rozdělena do dvou částí. Teoretická část vysvětlovala zákonné podmínky pro nárok na nemocenské, popisovala stres jako možnou příčinu onemocnění a objasňovala sociálně maladaptivní chování. Praktická část zjišťovala metodou analýzy spisové dokumentace, zda se uplatněné žádosti o nemocenské při pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání vyskytovaly u krátkodobých pracovních poměrů a jak dlouho tyto pracovní neschopnosti trvaly. Pomocí dotazníku byly v praktické části zjišťovány postoje respondentů na možnost předstírat nemoc za účelem čerpání dávek nemocenského pojištění. Výsledky dotazníkového šetření ukazovaly, že člověk se v tísni může uchýlit k účelovému předstírání nemoci. Průzkumem bylo zjištěno, že čerpání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání nedosahuje takových rozměrů, aby bylo nutno navrhovat zvláštní opatření k zamezení zneužívání dávek jako kompenzace za ztrátu příjmu ze zaměstnání. Za největší přínos práce vzhledem k řešené problematice bylo možné považovat vytipování rizikové skupiny k provádění kontrol režimu práce neschopných orgány nemocenského pojištění.
Bakalářská práce se zabývala problematikou čerpání nemocenské z ochranné lhůty a vycházela ze současného trendu nahrazovat příjem po ztrátě zaměstnání dávkou nemocenského pojištění. Jejím cílem bylo zjistit četnost vzniku pracovní neschopnosti u zaměstnanců malých organizací po skončení zaměstnání v okrese Liberec. Práce byla rozdělena do dvou částí. Teoretická část vysvětlovala zákonné podmínky pro nárok na nemocenské, popisovala stres jako možnou příčinu onemocnění a objasňovala sociálně maladaptivní chování. Praktická část zjišťovala metodou analýzy spisové dokumentace, zda se uplatněné žádosti o nemocenské při pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání vyskytovaly u krátkodobých pracovních poměrů a jak dlouho tyto pracovní neschopnosti trvaly. Pomocí dotazníku byly v praktické části zjišťovány postoje respondentů na možnost předstírat nemoc za účelem čerpání dávek nemocenského pojištění. Výsledky dotazníkového šetření ukazovaly, že člověk se v tísni může uchýlit k účelovému předstírání nemoci. Průzkumem bylo zjištěno, že čerpání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání nedosahuje takových rozměrů, aby bylo nutno navrhovat zvláštní opatření k zamezení zneužívání dávek jako kompenzace za ztrátu příjmu ze zaměstnání. Za největší přínos práce vzhledem k řešené problematice bylo možné považovat vytipování rizikové skupiny k provádění kontrol režimu práce neschopných orgány nemocenského pojištění.
Description
katedra: KSS; přílohy: 1 CD; rozsah: 50 s.
Subject(s)
small enterprise, temporary incapacity for work, social circumstance, sick pay, protection period, stress, stress circumstance, reaction to stressor, health and sickness, personality disorders, social maladaptive behaviour, purposeful behaviour, risk group, persistent group, unemployment benefits (buroo), regime of temporary employment of the incapable, malá organizace, pracovní neschopnost, sociální událost, nemocenské, ochranná lhůta, stres, stresová událost, reakce na stresor, zdraví a nemoc, poruchy osobnosti, sociálně maladaptivní chování, účelové jednání, riziková skupina, stabilní skupina, podpora v nezaměstnanosti, režim dočasně práce neschopného