Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 8
- ItemPoužití makrozátěžových testů a otevřených dat při tvorbě firemní strategie(Technická Univerzita v Liberci,, ) Staňková, LuciePředkládaná disertační práce je zaměřena na oblast tvorby strategií nefinančních podniků. Navržen je postup tvorby celopodnikové strategie, který je vhodný pro podniky různých velikostí i oborů činnosti. Dále je zkoumána použitelnost informací makrozátěžových testů a otevřených dat pro tvorbu navržené strategie. Hlavím cílem výzkumu je tedy zhodnotit použitelnost informací makrozátěžových testů a otevřených dat pro tvorbu strategie nefinančních podniků navrženým způsobem. Tento hlavní cíl je doplněn čtyřmi dílčími cíli:1. Identifikovat dosavadní modely tvorby strategií podniků zmíněné v odborné literatuře a definovat pojmy makrozátěžové testy a otevřená data.2. Z definovaných postupů tvorby strategií zvolit použitelný postup pro nefinanční podniky a pro zavedení využití informací makrozátěžových testů a otevřených dat.3. Vytvořit a zhodnotit celopodnikovou strategii definovanou podle zvoleného postupu pro konkrétní firmu.4. Ověřit použitelnost informací makrozátěžových testů a otevřených dat při tvorbě strategie nefinančních podniků.V souladu s definovanými cíli jsou formulovány výzkumné otázky, na které jsou získány odpovědi pomocí literární rešerše a výzkumných metod. Benchmarking je realizován pomocí strukturovaných rozhovorů. Na základě těchto rozhovorů je upraven postup tvorby celopodnikové strategie nefinančních podniků. Kvantitativní výzkum, který je proveden s použitím dotazníkového šetření, ověřuje výsledky benchmarkingu, tj. použitelnost navrženého postupu tvorby strategie nefinančních podniků i zdrojů informací v podobě makrozátěžových testů a otevřených dat pro definování strategie.
- ItemPodniková mobilita lidského kapitálu a interkulturní prostředí(Technická Univerzita v Liberci,, ) Čuhlová, RenataTéma disertační práce reflektuje rostoucí trend globalizace a internacionalizace lidských zdrojů, která se zintenzivňuje nejen v rámci podnikového prostředí. Práce se zabývá koncepty vysílání pracovníků do zahraničí a jejich adaptace v cizí kultuře, které pro firmu představují finančně nákladné procesy. Stanoveným cílem práce je určení celistvého metodického postupu interkulturní přípravy vyjíždějícího zaměstnance na pracovní pobyt do zahraničí. Vytváření interkulturního prostředí probíhá v prostorové dimenzi, z tohoto důvodu jsou teoretická východiska věnována problematice migrace/mobility, migrační politice, mezinárodnímu řízení lidských zdrojů a samozřejmě interkulturního managementu. Nejdříve je identifikován ucelený koncept procesu vysílání zaměstnance do zahraničí a to včetně často opomíjené fáze repatriace. Na základě dotazníkového šetření jsou zmapovány faktory motivace českých expatriantů, přičemž nejdůležitějšími motivy se pro vyjíždějící zaměstnance ukázal být osobní a profesionální rozvoj. Motivace zároveň vystupuje jako jedna z determinant v modelu interkulturní adaptace založeném na přístupu systémového myšlení, a znázorňujícím tak vazby mezi jednotlivými proměnnými, které při interkulturní adaptaci probíhají. Vedle motivace k výjezdu jsou dalšími vydefinovanými determinanty kulturní vzdálenost, jazyková dovednost, předchozí interkulturní zkušenost, interkulturní kompetence a interkulturní trénink. V závěru práce je prezentován návrh interkulturní přípravy využitelný v oblasti podnikové praxe společně s vytvořenými příkladnými scénáři interkulturního asimilátoru.Komplexní přehled řešené problematiky a vlastní výzkum obohacují dosavadní vědecké poznatky o data týkající se českých expatriantů a české praxe, která je doposud ve výzkumech nedostatečně prozkoumána. V oblasti praxe jsou zjištění práce přínosná zejména pro personalisty mezinárodně působících firem a dále pro zaměstnance pracující v kulturně diverzním prostředí.
- ItemVčasné varování pro zvýšení bezpečnosti silniční dopravy(Technická Univerzita v Liberci,, ) Kubát, DavidPředkládaná disertační práce se zaměřuje na problematiku včasného varování v silniční dopravě. Hlavním cílem všech telematických aplikací i této práce je včasná distribuce informací k řidiči. Telematické systémy zahrnují různé projekty od povinného zavedení systému eCall přes testovací běh různých projektů včasného varování až po koncepty počítající s umělou inteligencí. Budoucnost ukáže ekonomickou návratnost těchto systémů, avšak jejich přínos je nesporný, jak ukazují dosavadní publikované výsledky.Snahou této práce je přispět ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy formou prevence. Základem práce je zjištění a popsání aktuální situace v oblasti varování v případě mimořádných situací v silniční dopravě pomocí studia dostupných zdrojů. Porovnáním současného stavu a aktuálních technologických možností bylo dosaženo závěru, že je možné navrhnout zlepšení poskytující rychlejší přenos varovných informací směrem k řidiči.S ohledem na výše uvedené jsou v práci řešeny následující tři cíle:1. Analyzovat současný stav včasného varování v dopravě v případě mimořádných událostí.2. Navrhnout řešení s ohledem na technologickou dostupnost, ekonomickou návratnost a minimální zpoždění při doručení varování řidiči.3. Prokázat realizovatelnost řešení pomocí ekonomické analýzy.
- ItemIdentifikace a zhodnocení efektů přímých zahraničních investic na podnikatelské prostředí v regionech České republiky(Technická Univerzita v Liberci,, ) Kotíková, SylviePřímé zahraniční investice jsou považovány za ekonomický fenomén s nejednoznačnou interpretací odborné veřejnosti, neboť tento druh zahraničního kapitálu způsobuje celou řadu efektů a vlivů na hostitelské podnikatelské prostředí, jejichž finální dopad je často rozporuplný. Další komplikaci způsobuje obtížná identifikovatelnost a kvantifikace zejména nepřímých efektů, které mají charakter externalit a nemají jasně specifikovanou vazbu na přímé zahraniční investice. Nicméně z přímých efektů a samotné lokalizace přímých zahraničních investic vyplývají. Názory na přímé zahraniční investice se ještě více rozcházejí, pokud je příliv tohoto kapitálu podpořen investičními pobídkami. Vlády vynakládají nemalé objemy podpor z veřejných zdrojů s cílem získání pozitivních dopadů, které se považují za samozřejmé, ale ve skutečnosti jsou velmi obtížně měřitelné. Některé z efektů se na hostitelském trhu nemusí projevit vůbec nebo udělení investiční pobídky může působit zcela kontraproduktivně při následném vzniku crowding-out efektu či při vzniku tzv. duální ekonomiky. Ačkoliv je Česká republika považována za úspěšného příjemce přímých investic zahraničních korporací, nabízí se otázka, zda dokáže české podnikatelské prostředí tohoto potenciálu plně využívat. Cílem předložené disertační práce je zhodnotit vybrané efekty lokalizace přímých zahraničních investic - přímý efekt tvorby pracovních míst a nepřímý efekt přelévání (spillovers) - na podnikatelské prostředí v šesti vybraných regionech České republiky, a přispět tak objektivní argumentací do probíhající odborné diskuze o ekonomických výhodách a nevýhodách přímých zahraničních investic.
- ItemInvestiční stimuly a jejich vliv na velikost investic u podniků(Technická Univerzita v Liberci,, ) Vondráčková, MarieInvestiční stimuly, konkurenceschopnost nebo atraktivita investičního prostředí jsou na první pohled podobné pojmy, které vypovídají o investiční zajímavosti hostitelské země. Země, zvláště ty rozvojové, usilují o to, aby investoři realizovali své investice právě na jejich území. Proto se snaží různými způsoby svojí investiční atraktivitu zvýšit a investory tak přilákat. Jako investora chápeme podnik, který hledá lokaci pro realizaci svojí investice. Ale co opravdu investory zajímá, co sledují, když si vybírají lokaci realizace svojí investice? Na tuto otázku se pokusím alespoň z části odpovědět touto disertační prací.V první části disertační práce je provedena rešerše dostupných zdrojů na dané téma. Rešerše je založena hlavně na stanoviscích J. H. Dunninga a M. Viturky. V další části práce jsem provedla analýzu PZI podniků v České republice a analýzu investičních stimulů, které ovlivňují investiční rozhodování podniků, ve sledovaném (v komparovaném) období. Investiční stimuly pro výzkum byly vybrány právě na základě rešerše zdrojů, díky které autor formoval svoje názory a získal potřebné informace pro tvorbu vlastních hypotéz a závěrů. V páté kapitole je pak proveden vlastní statistické testování stanovených hypotéz a to na základě jednoduchého regresního modelu a dále pak na základě vícenásobného regresního modelu. Jako závisle proměnná byla stanovena výši PZI, jako nezávisle proměnné pak jednotlivé investiční stimuly. V poslední kapitole jsou uvedeny výsledky šetření, které autor provedl na vzorku podniků -investorů a kde zjišťoval jejich vnímání vybraných investičních stimulů.