Cyklodextrinová organosilanová nanovlákna
Loading...
Date
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
Abstract
Cyklodextriny byly již od svého objevu používány v nejrůznějších
odvětvích chemie. To především díky své netoxicitě a specifickým
vlastnostem, které slibují možnosti širokého využití od potravinářství,
katalýzy a chemických syntéz až po farmacii a medicínu. Také
stále se rozrůstající skupina organokřemičitých materiálů slibuje
zajímavou buducnost. Tyto materiály se již dnes používají na
poli biomedicíny, vodivostních systémů nebo katalýzy a prokazují
slibné vlastnosti pro růst neuronů. Obě zmíněné struktury se daří
propojovat v různých typech materiálů. A ačkoli jsou cyklodextriny
i organokřemičité materiály vhodné také pro zvlákňování, zatím
neexistují práce popisující syntézu vláken propojujících oba materiály.
Tato bakalářská práce si klade za úkol pomocí sol-gel metody vytvořit
právě takové hybridní vlákenné struktury. Syntéza materiálu
byla prováděna dvěma různými způsoby - polymerizací TEOS
a organokřemičitého cyklodextrinového prekurzoru, jejichž roztok
byl následně zvlákněn z jehly a funkcionalizací TEOS vláken pomocí
stejného prekurzoru. Cílem práce je připravená nanovlákna
také analyzovat. Pro charakterizaci byly použity skenovací elektronová
mikroskopie, energiově disperzní rentgenová spektroskopie,
infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací, termogravimetrická
analýza a UV-Vis spektroskopie.
Since their discovery, cyclodextrins were used in different branches of chemistry. This is happening mostly thanks to their nontoxicity and specific properties, which promise wide opportunities of usage from food industry, catalysis, and chemical synthesis to pharmacy, and medical use. Also, the still-growing group of organosilane materials promise an interesting future. Those materials are already in use in the fields of biomedicine, conductivity systems, or catalysis, and show promising properties for the growth of neurons. Both of the proclaimed structures are being connected in different types of materials, and eventhough the cyclodextrins and the organosilanes are also able to form fibres, there is no literature describing the synthesis of fibres connecting both of the materials. This bachelor thesis sets itself the task of creation of such a hybrid fibrous structures. The synthesis of the materials was carried out in two different ways - by polymerisation of TEOS and organosilane cyclodextrin precursor, which were spinned later by a needle and by the functionalisation of TEOS fibres by the same precursor. The aim of this work is also to analyze the obtained nanofibres. Scanning electron microscopy, energy-dispersive X-ray spectroscopy, Fourier transform infrared spectroscopy, thermogravimetric analysis, and UV-Vis spectroscopy were used for such characterisation.
Since their discovery, cyclodextrins were used in different branches of chemistry. This is happening mostly thanks to their nontoxicity and specific properties, which promise wide opportunities of usage from food industry, catalysis, and chemical synthesis to pharmacy, and medical use. Also, the still-growing group of organosilane materials promise an interesting future. Those materials are already in use in the fields of biomedicine, conductivity systems, or catalysis, and show promising properties for the growth of neurons. Both of the proclaimed structures are being connected in different types of materials, and eventhough the cyclodextrins and the organosilanes are also able to form fibres, there is no literature describing the synthesis of fibres connecting both of the materials. This bachelor thesis sets itself the task of creation of such a hybrid fibrous structures. The synthesis of the materials was carried out in two different ways - by polymerisation of TEOS and organosilane cyclodextrin precursor, which were spinned later by a needle and by the functionalisation of TEOS fibres by the same precursor. The aim of this work is also to analyze the obtained nanofibres. Scanning electron microscopy, energy-dispersive X-ray spectroscopy, Fourier transform infrared spectroscopy, thermogravimetric analysis, and UV-Vis spectroscopy were used for such characterisation.
Description
Subject(s)
cyklodextriny, sol-gel, organosilany, nanovlákna