Cena děkana za vynikající bakalářskou práci
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 62
- ItemElektrické zvlákňování kopolymeru kaprolaktonu a kyseliny mléčnéHomuta, Vojtěch; Kuželová Košťáková Eva, doc. Ing. Ph.D. : 56823Tato bakalářská práce se zabývá vlivem rozpouštědlových směsí a relativní vlhkosti na průběh stejnosměrného elektrického zvlákňování kopolymeru epsilon-kaprolaktonu a kyseliny mléčné (PLCL). Bylo vybráno pět rozpouštědlových systémů k přípravě polymerních roztoků, které byly stejnosměrně elektricky zvlákněny z tenké struny na zařízení Nanospider při 20%, 30%, 40% a 50% relativní vlhkosti okolního prostředí. Připravená vlákna byla charakterizována měřením jejich průměrů a plošné hmotnosti a analýzami gelovou permeační chromatografií, infračervenou spektroskopií a diferenciální skenovací kalorimetrií. Výsledky odhalily, že elektrické zvlákňování PLCL je významně ovlivněno jak použitým rozpouštědlovým systémem, tak i nastavenou vzdušnou vlhkostí. Zvolená rozpouštědlová směs měla vliv na průměry vláken, výrobnost i vnitřní strukturu výsledného vlákenného materiálu. Vzdušná vlhkost takový vliv vykazuje také, ale u každého rozpouštědlového systému s jiným trendem. Průměrný průměr vláken se pohyboval v sub-mikro oblasti kolem 800-1300 nm. Jedinou výjimkou byla vlákna vyrobená z roztoku kyselin octové a mravenčí, která měla průměr přibližně 400 nm.
- ItemTepelná stabilizace funkcionalizovaných nanovlákenných materiálů založených na polyvinylalkoholuHoleček, Matěj; Jenčová Věra, doc. Ing. Ph.D. : 63504V posledních letech je značná pozornost věnována vývoji nových typů funkčních krytů kožních ran založených na polymerních nanovlákenných materiálech. Tyto materiály mohou být dále funkcionalizovány aktivními látkami, např. látkami s antibakteriálními účinky. Problémem spojeným s aplikací těchto materiálů může být rychlé počáteční uvolňování většiny inkorporovaných aktivních látek při vložení materiálu do vodného prostředí. Tato překážka může být řešena stabilizací materiálů dodatečným síťováním polymeru. Předkládaná bakalářská práce se zabývá tepelnou stabilizací (HT) funkcionalizovaných nanovlákenných materiálů založených na vodorozpustném polymeru polyvinylalkoholu (PVA). K funkcionalizaci nanovláken bylo použito experimentální antibiotikum lipofosfonoxin DR6180 (LPPO). K přípravě nanovlákenných materiálů pomocí elektrického zvlákňování byl zvolen PVA s vysokým stupněm hydrolýzy (98-98,8 %) a vysokou molekulovou hmotností (125 000 g/mol). Připraven byl jak nanovlákenný materiál bez obsahu LPPO, tak nanovlákenný materiál s obsahem LPPO. Připravené materiály byly podrobeny HT při vybraných teplotách (90-180 °C) po zvolenou dobu (1-16 h). Střední průměry vláken připravených materiálů, které byly 470 +- 120 nm pro nanovlákna bez LPPO a 290 +- 70 nm pro nanovlákna s LPPO, se vlivem HT výrazně neměnily. Analýza FTIR prokázala, že působením HT docházelo u PVA k chemickým a strukturním změnám, které vedly k rozdílné rozpustnosti stabilizovaných materiálů. Výrazné snížení rozpustnosti však nastávalo až po HT při 150 °C. Materiály stabilizované při 180 °C se stávaly zcela nerozpustnými. Ačkoliv působením HT nedocházelo ke zpomalování uvolňování LPPO, snižovalo se celkové množství uvolněného LPPO. Ze získaných dat lze konstatovat, že HT ovlivňuje stabilitu nanovlákenných materiálů z PVA ve vodném prostředí a má vliv také na uvolňování aktivní látky z těchto nanovlákenných materiálů.
- ItemSběr dat z meteorologických stanicŠolc, Ondřej; Martinec Tomáš, Ing. Ph.D. : 54776Tato bakalářská práce je zaměřena na vytvoření uceleného systému pro sběr telemetrických dat, konkrétně z navržených meteorologických stanic. Teoretická část se zabývá technologiemi bezdrátového sběru telemetrických dat používaných v IoT, dále poté způsoby měření meteorologických veličin. Získané poznatky jsou využity pro návrh a realizaci systému pro sběr dat z meteorologických stanic založených na vývojové desce Heltec WiFi LoRa 32 (V2.1) komunikujících s přijímačem pomocí technologie LoRa nezávisle na infrastruktuře operátora a přívodu elektrické energie. Pro zpracování a ukládání přijatých dat je využíváno cloudových služeb. Řešení zahrnuje vzdáleně dostupné webové rozhraní pro zobrazení naměřených dat včetně umožnění jejich přehledné vizualizace.
- ItemNávrh a realizace řídicího algoritmu pro kreslicí lustr PendulumSvětlák, Martin; Hubka Lukáš, Ing. Ph.D. : 58516Tato práce se zabývá tvorbou algoritmu pro PLC, které řídí model kinetické plastiky Pendulum. Kinetická plastika Pendulum funguje na principu závěsného kyvadla, jehož dráha je řízena pomocí tří bočních tažných lan navíjených servopohony s převodovkou. Závěs kyvadla se pohybuje po kulové ploše a pomocí výsuvného hrotu vykresluje obrazce do pískové plochy pod ním umístěné. Celý mechanismus je možné ovládat z obslužného HMI.Řídicí algoritmus je navržen ve vývojovém prostředí Sysmac Studio pro PLC a servopohony značky Omron. Zajišťuje načtení a zpracování dat z FTP severu, na který jsou poslána z externí návrhové aplikace umístěné na obslužném notebooku. Data jsou přijímána ve formátu pozice hrotu kyvadla v čase a jsou interpolována buďto lineárně, nebo kubickým splinem. Synchronizace pohybu servopohonů je zajištěna pomocí virtuálních os a vektorového přepočtu zpracovaných dat na délky jednotlivých lan.
- ItemProgram pro řízení kinetické plastiky PendulumDostrašil, David; Severýn Otto, doc. Ing. Ph.D. : 54870Tato práce se zabývá tvorbou aplikace pro návrh vykreslení vektorových obrazců zadaných uživatelem, které jsou následně vykresleny do podložky tvořené vrstvou písku kinetickou plastikou Pendulum. Trajektorie vykreslování kyvadla je optimalizována při respektování omezení konstrukce. Při optimalizaci trajektorie je kladen důraz na hmotnost kyvadla, a tedy na fyzikální omezení rychlosti a zrychlení vykreslování obrazců kyvadlem. Při příliš velkém zrychlení by mohlo dojít k destrukci navíjecích lan nebo převodovek servopohonů. Nová aplikace je napsána v programovacím jazyce C# pro počítač s operačním systémem Windows. Aplikace pro návrh obrazců dokáže trasovat pohyb kurzoru po obrazovce a tím si tvoří pole uzlových bodů. Body jsou vhodně upraveny a interpolovány kubickým splinem. Aplikace provádí optimalizační návrh řídicích bodů v časové ose pro splnění zadaných parametrů, jako je například maximální povolená síla v laně. Výstupem programu je pozice hrotu kyvadla jako funkce času. Data jsou odeslána přes Ethernet na FTP server. Následně dochází k vykreslení obrazce do písku. Výsledná funkčnost programu byla ověřena na simulačním i fyzickém modelu kyvadla 1:10.