Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 3 of 3
- ItemOtevřená data jako nástroj strategického a inovačního plánování(2023) Boubín, JanDisertační práce se zabývá aktuálním tématem otevřených dat a jejich přesahem do strategického a inovačního plánování výzkumných organizací a spin-off společností. Tyto subjekty mají vysoký inovační potenciál, který se však často omezuje pouze na vlastní znalostní základ. Příležitost pro rozvoj těchto subjektů autor disertační práce spatřuje v možnostech učení se od zkušenějších subjektů, ať už v oblastech výzkumu a vývoje nebo v oblasti komercializace vědeckých výsledků. Proces učení lze urychlit například vzájemným sdílením určitých poznatků. Z toho důvodu je hlavním cílem disertační práce navrhnout na základě výsledků analýz navrhnout principy strategie pro poskytování otevřených dat výzkumnými organizacemi a akademickými spin-off společnostmi za účelem efektivnějšího řízení otevřených inovací a zjednodušení navazování spolupráce z pohledu příjemců dat. V teoretické části práce je pozornost věnována Kirznerově teorii podnikatelského objevování, která je výchozí teorií pro návrhovou část disertační práce. Dále jsou zpracována teoretická východiska týkající se strategií, inovací a jejich plánování, otevřených dat a spin-off společností, včetně jejich ekonomického potenciálu definovaného empirickou literaturou. Analytická část je rozdělena na kvantitativní a kvalitativní analýzu. V rámci kvantitativní analýzy jsou hodnoceny výstupy z indikátorů Open Data Maturity a European Innovation Scoreboard a je statisticky ověřeno, zda existuje závislost inovační výkonnosti na stupni vyspělosti otevřených dat v evropských zemích. V rámci kvalitativní analýzy je zhodnocena úroveň aplikace otevřených dat výzkumnými organizacemi a spin-off společnostmi v České republice pomocí indikátoru Open Data Maturity Model a následně definovány nedostatky a příležitosti v oblasti otevírání dat. Hlavním výstupem práce je návrhová část, v rámci které jsou navrženy principy strategie pro otevírání dat ve specifickém tržním segmentu, která umožní navazování spolupráce s dalšími subjekty.
- ItemUplatnění nástrojů business intelligence v rozhodovacích procesech podniku(2023) Kašparová, Petra; Katedra podnikové ekonomiky a managementuCílem předložené disertační práce je vymezit vhodný rámec implementace nástrojů business intelligence (BI) v českých podnicích se zaměřením na uplatnění v rozhodovacích procesech. Výzkum se opírá o literární rešerši zaměřenou na samotný rozhodovací proces, aktuální pohled na BI v kontextu manažerského rozhodování a obecné principy zavádění technologických inovací do podnikového prostředí. Dílčím záměrem rešerše je dle dostupných literárních zdrojů a výzkumných publikací ve Web of Science a Scopus vymezit roli BI v rozhodovacích procesech na všech manažerských úrovních. Rešerše je dále doplněna o přehled hlavních teoretických přístupů k implementaci technologických inovací v prostředí organizací. Hlavní část empirického šetření je postavena na principech jedné z těchto teorií, konkrétně na Jednotné teorii akceptace a užívání technologie UTAUT 2. Úvodní fáze výzkumu, založená na vymezení teoretických východisek, je zakončena pilotním výzkumem. Dotazníkové šetření mapovalo obecné povědomí o BI, aktuální úroveň práce s daty v českých podnicích či nejčastěji využívané rozhodovací metody. Na základě získaných výstupů a teoretické základny vymezené v teorii UTAUT 2 byl následně sestaven strukturální model faktorů úspěšného uplatnění BI v rozhodovacích procesech. Hlavní část empirického výzkumu se věnuje ověření strukturálního modelu. Provedeno bylo cílené dotazníkové šetření se záměrem identifikovat klíčové faktory úspěchu uplatnění BI v rozhodovacích procesech. Firmy zapojené do šetření byly jak z oborů s obecně rozšířeným povědomím o BI (IT, bankovní sektor či automotive), tak z oborů, kde je implementace BI spíše na svém počátku (zemědělství, hotelnictví). V rámci analýzy získaných dat proběhlo srovnání základních tendencí ve využití BI v podnikových procesech napříč zkoumanými obory. Dále byly zkoumány faktory ovlivňující chování uživatelů v rozhodovacích procesech ve vazbě na uplatnění BI. Empirická část práce je zakončena srovnáním obou dotazníkových šetření. Načasování obou výzkumu umožnilo zkoumat změny uživatelského chování ve využití jednotlivých metod na podporu rozhodování s ohledem na možný vliv pandemie Covid-19. Na závěr práce jsou dosažené výstupy diskutovány ve vazbě na obdobné výzkumy a představena jsou také doporučení, jak lze prezentované výsledky využít v teoretické i praktické rovině. Jeden z dílčích přínosů práce v teoretické rovině představuje doplnění literární základny o vlastní návrh vymezení role BI v rozhodovacím procesu ve srovnání s dalšími rozhodovacími metodami. Dále byly v rámci literární rešerše prezentovány možné nové směry uplatnění BI ve strategickém plánování. Výsledky vlastního šetření zase ukázaly tendence v uplatnění BI v rozhodovacích procesech podniku. Uživatelé jsou nejčastěji ovlivněny dosavadními zvyky, očekávaným výkonem dané inovace či názory nejbližšího okolí. Po porovnání obou šetření je také možné spatřit vzrůstající trend využití složitějších metod na podporu rozhodování jako je právě datová analýza či metody vícekriteriálního rozhodování.
- ItemVliv digitalizace na řízení lidských zdrojů(2023-07-13) Mazurchenko, AnastasiiaCílem předložené disertační práce je na základě zhodnocení současného stavu digitalizace v kontextu lidských zdrojů ve vybraných českých a zahraničních organizacích zjistit intenzitu vlivu digitalizace na vybrané oblasti v řízení lidských zdrojů a s důrazem na využití digitálních kompetencí v kontextu pandemie Covid-19 z pohledu zaměstnavatelů a zaměstnanců zmapovat digitální kompetence v návaznosti na kompetenční modely v organizacích. Dále se práce zaměřuje na vytipování klíčových oblastí pro organizační vzdělávání a rozvoj z hlediska digitálních kompetencí podle názorů zaměstnavatelů a zaměstnanců. Cílem disertační práce je také zjistit, jaké kompetence jsou pro využití digitálních technologií v práci nezbytné a jak se požadavky na ně odlišují napříč odvětvími. V návaznosti na tyto cíle disertační práce také zjišťuje, zda jsou kompetenční profily stávajících zaměstnanců v souladu s požadavky zaměstnavatelů s ohledem na to, jaké digitální nástroje jsou aktuálně v organizacích využívány a jakým způsobem zaměstnavatelé své zaměstnance ve vzdělávání a rozvoji digitálních kompetencí podporují. Při zpracování teoretické části disertační práce bylo především čerpáno ze zahraničních odborných zdrojů přístupných v renomovaných vědeckých databázích WoS a Scopus. V návaznosti na stanovené cíle a výsledky provedené systematické literární rešerše je formulováno pět výzkumných otázek a šest hypotéz, které jsou testovány pomocí kombinace vybraných kvantitativních a kvalitativních metod. V empirické části disertační práce byla primární data pro ověření výzkumných otázek a hypotéz získána ze strany vybraných českých a zahraničních zaměstnanců a zaměstnavatelů pomocí realizace čtyř empirických šetření a čtyř hloubkových rozhovorů zrealizovaných v letech 2020-2022. Na straně zaměstnavatelů se do výzkumu zapojili zástupci podniků v českém zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a bankovnictví a pojišťovnictví. Ve finální části disertační práce jsou zjištěné výsledky shrnuty a diskutovány, což přináší nový komplexní a ucelený přehled zkoumané problematiky z hlediska zaměstnanců a zaměstnavatelů v mezinárodním kontextu.