Browse
Recent Submissions
- ItemInvestice do lidského kapitálu z pohledu podniku a jednotlivce(Technická univerzita v Liberci, 2016) Maršíková, KateřinaHabilitační práce pojednává o problematice investic do lidského kapitálu z pohledu podniku a jednotlivce a zaměřuje se především na otázku zhodnocení investic do formálního terciárního a dalšího odborného vzdělávání. V první kapitole jsou představena metodická východiska a postupy použité v habilitační práci. Kapitola seznamuje s nejdůležitějšími pojmy v oblasti investic do lidského kapitálu z pohledu jednotlivce a podniku. Charakterizuje metody použité v práci ve vazbě na splnění cíle a řešení výzkumných otázek a problémů. Detailně popisuje způsob sběru primárních dat použitých v práci v rámci třech dotazníkových šetření. Teoretická část práce (obsažená ve druhé, třetí a čtvrté kapitole) má za cíl představit problematiku lidského kapitálu v širších souvislostech z perspektivy jeho využívání u jednotlivce, na trhu práce i v podnikovém prostředí. Charakterizuje pojem intelektuální kapitál a jeho vazbu na kapitál lidský. Další část přináší literární rešerši v oblasti lidského kapitálu a investic do něj z pohledu teorie lidského kapitálu a jejích hlavních představitelů od chicagské školy. Dále seznamuje s možnostmi, jak kvantifikovat výnosnost investic do lidského kapitálu, především do vzdělání, z pohledu soukromé a společenské míry návratnosti. V závěru seznamuje s alternativními pohledy na investice do vzdělání, jako jsou teorie signálů, teorie filtrů či model pracovní konkurence a doplňuje je kritickým zhodnocením přístupu k teorii lidského kapitálu. Samostatně je pak v další kapitole řešena otázka rizika spojeného s investicí do vzdělání a dalšího odborného vzdělávání a problematika převzdělanosti, představení ORU modelu a významu převzdělanosti z pohledu vlivu na jednotlivce, podnik a společnost. Pátá kapitola si klade za cíl zaměřit se na podnikové vzdělávání, a to jak z pohledu teorie, tak i prezentací vybraných sekundárních a primárních dat. Zabývá se charakteristikou procesu vzdělávání, metod využívaných k dalšímu odbornému vzdělávání v podniku i otázkou zhodnocení investice do vzdělávání v podniku. Data v druhé části kapitoly ilustrují, jak podniky vzdělávají své zaměstnance, jaké používají metody a jak vnímají zvyšování kvalifikace na úrovni VŠ u svých zaměstnanců. Šestá kapitola se zaměřuje na trh práce jako interakci podniku a jednotlivce a analýzu vybraných dat v podmínkách ČR se zaměřením na pozici absolventů na trhu práce a jejich vstup do podnikové praxe. Sedmá kapitola zkoumá na primárních datech hodnotu investice do terciárního vzdělání z pohledu jednotlivce a podniku. Seznamuje s výstupy analyzovaných primárních dat šetření očekávaných výdělků studentů ekonomických fakult v letech 2001–2015. Osmá kapitola analyzuje nesoulad mezi dosaženým vzděláním a dovednostmi a jejich vliv na výdělky ve vazbě na šetření REFLEX, data z mezinárodního výzkumu kompetencí dospělých (PIAAC) a převzdělanost, European Social Survey a hodnocení převzdělanosti a výsledky šetření mezi studenty KS EF TUL ve vazbě na převzdělanost. Devátá kapitola se zabývá posouzením rizika investic do VŠ vzdělání pro jednotlivce a podnik a vlivu na výnosnost této investice zkoumáním sekundárních dat. V závěru jsou shrnuta zjištění ve vazbě na splnění cíle práce a výzkumné otázky.