Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 2 of 2
- ItemStudie magneticky indukovaného dvojlomu z QED ve vakuu v exprimentu OSQAR(Technická Univerzita v Liberci, ) Kunc, Štěpán; Šulc MiroslavKlasická elektrodynamika vakua je lineární teorií a nepředpokládá foton-fotonový rozptyl ani jiné nelineární vazby mezi elektromagnetickými poli. V roce 1936 učinili Euler, Heisenberg a Weisskopf v raném vývoji kvantové elektrodynamiky (QED) předpoklad, že samotné vakuum se může chovat jako anizotropní médium za přítomnosti vnějšího magnetického pole. Tento jev je známý pod anglickým označením Vacuum Magnetic Birefringence (VMB) a od jeho prvních kvantitativních výpočtů v roce 1970 je stále velkou výzvou pro optickou metrologii. Když se lineárně polarizované světlo pohybuje silným příčným magnetickým polem ve vakuu, polarizační stav světla se změní na eliptický podobně jako v anizotropním krystalu. Rozdíl v indexech lomu řádného a mimořádného paprsku je přímo spojen se základními konstantami, jako je konstanta jemné struktury nebo Comptonova vlnová délka. Dvojlom vakua (VMB) by mohl vznikat také z existence lehkých skalárních nebo pseudoskalárních částic, jako jsou axiony nebo axionům podobné částic. Axion se rozpadá na dva fotony a to by se projevilo jako odchylka od počáteční předpovědi QED. Tato práce zkoumá možnosti měření VMB pomocí supravodivých magnetů z Large Hadron Collider (LHC). Vysoce citlivé měření dvojlomu za použití elektrooptického modulátoru je analyticky vypočítáváno a experimentálně ověřeno na Cotton-Moutonově (CME) jevu v dusíku. Měření probíhalo v rámci experimentu OSQAR v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). V práci jsou diskutovány různé zdroje šumu a výsledná citlivost měření dvojlomu. Disertace se také zabývá využitím optického rezonátoru pro měření VMB. Na konci textu je představeno nové originální řešení pro měření VMB pomocí supravodivých magnetů se statickým magnetickým polem.
- ItemPostupy založené na bootstrapu v modelech extrémních událostí(Technická Univerzita v Liberci, 2016) Kohout, VáclavTeorie extrémních hodnot je v současné době aplikována v mnoha oblastech, které se dotýkají běžného denního života. Velmi intenzivně jsou využívány například v klimatologii, kdy se snažíme odhadnout nejvyšší kvantily např. průtoku vody, teplotu ovzduší.