Cena rektora za vynikající magisterskou práci
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Now showing 1 - 5 of 6
- ItemVývoj pletených osnovních distančních struktur pro čištění odpadních vod(2023-06-19) Kdýrová, Adéla; Lenfeldová Irena, Ing. Ph.D. :55108; Louda Ondřej, Ing. :68818Diplomová práce byla vytvořena za účelem zhodnocení růstu biomasy na textilních nosičích vytvořených technologií osnovního pletení. Nosiče vyrobené v rámci experimentu jsou určeny především pro nitrifikační proces, při kterém se z odpadní vody odstraňují zbytkové formy dusíku. Rešeršní část prozkoumává oblasti biologického čištění odpadních vod se zaměřením na MBBR systémy, proces nitrifikace, využití nosičů ve zmíněných systémech, vývoj textilních nosičů a využití osnovní pletařské technologie. Experimentální část se zaměřuje na návrh a výrobu několika typů nosičů lišících se zejména použitou vazbou, které jsou dále testovány v laboratorním nitrifikačním reaktoru. V průběhu experimentu se na nosičích vytváří biofilm odstraňující nežádoucí látky. Jeho aktivita a složení je dále zkoumána pomocí metod respirometrie a molekulárně genetických testů. Zhodnocení tvorby biofilmu na konkrétních částech pleteniny je zkoumáno pomocí obrazové analýzy. Z hlediska struktury jsou nosiče definovány pomocí parametrů jako je délka nitě v očku, hustota řádků a sloupků, hmotnost, rozměry a měrný povrch. Výstupem práce je zhodnocení vlivu použitých vazeb na tvorbu biofilmu a určení dalšího směřování vývoje mikrovlákenných nosičů.
- ItemObrazová analýza elektrického zvlákňovacího procesu roztoku PVB pomocí vysokorychlostních kamerových záznamů(2022-06-15) Vinter, Jan; Holec Pavel, Ing. : 66914Diplomová práce se zabývá obrazovou analýzou střídavého elektrického zvlákňovacího procesu roztoku polyvinylbutyralu (PVB) rozpuštěného v denaturovaném ethanolu. Obrazová analýza byla provedena pomocí pozorování vysokorychlostních kamerových záznamů. Tato práce je rozčleněna na teoretickou a experimentální část. V teoretické části je věnována pozornost elektrickému zvlákňování a je charakterizována variantajak se stejnosměrným, tak se střídavým proudem. Dále v teoretické části je popsána optimalizace střídavého zvlákňování. V první experimentální části byly využity vysokorychlostní záznamy za účelem vizuální analýzy zvlákňovacího procesu roztoků PVB 10 %, 11 % a 12 % při změně vysokonapěťového elektrického signálu. První signál byl sinusový a druhý obdélníkový. U každého roztoku také bylo testované dynamickéa statické zvlákňování. V druhé experimentální části byl pozorován vliv průběhu vysokonapěťového signálu na tvar nanovlákenné vlečky, morfologii nanovlákenných struktur a výrobnost.
- ItemNanovlákenné kožní kryty pro použití ve veterinární medicíně(2021-06-30) Novotná, Anna; Klápšťová Andrea, Ing. : 67106Tradiční krytí, jako jsou obvazy a gázy, mohou narušovat hojení kožního traumatu při výměně. Zvlášť ve veterinární medicíně je vyžadováno rychlé a přesné ošetření, bez traumatizujícího převazování. Nabízí se vyrobit novou náplast, kterou není potřeba vyměňovat, protože se po čase sama vstřebá. Nanovlákna se přirozeně nacházejí v mimobuněčné hmotě, a proto je jejich použití příhodné. Tato práce se zabývá výrobou potencionálního kompozitního kožního krytu z nanovlákenných vrstev vyrobených bezjehlovým elektrostatickým zvlákňováním. Krycí vrstva je z biodegradabilního polyuretanu, který dočasně přebírá zejména ochrannou funkci kůže. Lepší adhezi k ráně zajišťuje hydrofilní polyvinylpyrrolidon. Jejich vhodným spojením může vzniknout kompozit, který zajišťuje nepřerušované hojení. Navíc byly do vrstev přidávány aditiva, jód za účelem dezinfekce a propolis pro podporující účinky. Bylo dosaženo cíle vytvoření kompozitního materiálu pomocí zvlákňování ze směsi polymerů a laminováním dílčích vrstev. Tento postup byl proveden také s pilotní koncentrací aditiv. Testování materiálů proběhlo pomocí skenovací elektronové mikroskopie, měření kontaktního úhlu a kvalitativní analýzou aditiv. Biologická kompatibilita byla testována pomocí stanovování cytotoxicity extraktů materiálů s buněčnými liniemi NIH3T3 a HaCaT a in vitro testy s vyhodnocením 1., 3., 7. a 14. den pomocí metabolického CCK-8 testu a fluorescenční mikroskopie.
- ItemPříprava a charakteristika nanovlákenných scaffoldů založených na PVA a jejich funkcionalizace růstovými faktory(2020-07-01) Lisnenko, Maxim; Jenčová Věra, Ing. Ph.D. : 63504Zvýšení biologické aktivity nanovlákenných materiálů strukturně připomínajících extracelulární hmotu určuje v současné době potenciální směr vývoje tkáňového inženýrství. Z hlediska podpory hojení a regenerace tkání je slibné použití plasmy bohaté na trombocyty, která obsahuje stovky biologicky aktivních látek schopných podporovat buněčnou adhezi a proliferaci. Předkládaná diplomová práce se zabývá přípravou nanovlákenných materiálů založených na PVA s obsahem nativních trombocytárních růstových faktorů, které jsou časem postupně uvolňovány. V teoretické části je stručně popsána výroba nanovlákenných scaffoldů pomocí střídavého (AC) a stejnosměrného (DC) elektrického zvlákňování, dále jsou krátce charakterizovány trombocytární růstové faktory a existující způsoby funkcionalizace scaffoldů. V experimentální části byl optimalizován postup přípravy materiálů zejména pomocí AC electrospinningu ve velkém měřítku, který neovlivňuje aktivitu inkorporovaných proteinů ve výsledné nanovlákenné vrstvě. Úzká distribuce průměrů vláken (260 ? 85,74 nm) a malý výskyt defektů zajišťují homogenní inkorporaci proteinů. Díky použití PVA s vysokou molekulovou hmotností (125 000 g / mol) a s vysokým stupněm hydrolýzy (98 - 98,8 %) bylo dosaženo snížení rozpustnosti scaffoldů bez nutnosti dodatečného kovalentního síťování. Snížení rozpustnosti PVA způsobuje pozvolné uvolňování proteinů, kdy po počátečním rychlém uvolnění 90 % proteinů, je zbývajících 10 % postupně uvolňováno v průběhu dalších sedmi dnů. Cílem práce bylo také vzájemné porovnání technologií AC a DC electrospinningu z hlediska procesu výroby a morfologie nanovláken, uvolňování proteinů, rozpouštění PVA a krystalinity. Přestože samotné uvolňování proteinů má podobný průběh, v celé řadě dalších sledovaných parametrů se materiály výrazně liší. Kromě toho byla studována možnost dalšího zpomalení uvolňování proteinů a stabilizace PVA materiálů metodou freeze-thaw. Na základě dosažených výsledků je možné předpokládat potenciální použití materiálů funkcionalizovaných nativními proteiny např. v hojení velkých a chronických kožních poranění.
- ItemStudium křivosti taženého vlákna pomocí obrazové analýzy(2018-6-5) Vítovský, David; Tunák Maroš, doc. Ing. Ph.D. : 58847; Lukáš David, prof. RNDr. CSc. Konzultant : 55119Práce se zabývá určením dvojnásobku střední křivosti povrchu kapiláry a vlákna vzniklého tažením. V teoretické části jsou odvozeny vztahy pro výpočet křivosti povrchu známých těles a je odvozen vztah pro výpočet křivosti rotačního tělesa popsaného křivkou. Experimentální část se zabývá získáním profilu vlákna a aplikací matematických a fyzikálních vztahů. Z pořízených videozáznamů jsou extrahovány jednotlivé snímky pomocí programu vytvořeného v prostředí Matlab. Na snímky jsou aplikovány nástroje obrazové analýzy pro získání profilu vlákna. Profil vlákna je proložen polynomem n-tého řádu. Pomocí předpisu pro výpočet křivosti je pak vypočítána křivost vlákna a kapiláry. V rámci práce bylo vytvořeno grafické uživatelské rozhraní, díky kterému lze nastavovat parametry pro analýzu obrazu a prohlížet dosažené výsledky. V rámci uživatelského rozhraní je implementováno ověření výpočtu křivosti na známých tvarech.