Browsing by Author "Fuchs, Petr"
Now showing 1 - 5 of 5
Results Per Page
Sort Options
- ItemAutomatizované měření charakteristik asynchronních motorů(Technická Univerzita v Liberci, 2012) Čížek, Josef; Fuchs, PetrPráce popisuje samotný princip asynchronního motoru, jeho řízeni a návrhy modelu pro automatizaci měření asynchronního motoru s pomocí dalšího asynchronního motoru zapojené, jako aktivní zátěž. Asynchronní motor je možné pomocí připojené řízené aktivní zátěže brzdit a tím simulovat standardní použití asynchronních pohonů v průmyslu a měřit přitom jejich parametry s přihlédnutím na technické vybavení laboratoře diagnostiky na Technické univerzitě v Liberci. Práce se tedy zabývá dvěma částmi automatizace. Z automatizování měření elektrických veličin, která může pracovat v poloautomatickém režimu řízení zátěže, také možnostmi z automatizovaní řízení aktivní zátěže. Ta je realizována pomocí řízeného motoru ovládán pomocí frekvenčního měniče Micromaster 440. Řízeným programem v počítači komunikující po sériové lince s frekvenčním měničem. Touto komunikací můžeme získat informace o neelektrické veličinách, jako jsou otáčky a moment měřeného motoru. S možnými způsoby měření neelektrický veličin se seznáme v mé práci. Z automatizování měření elektrických veličin spočívá ve snímání měřených elektrických hodnot z multifunkční karty. K měření elektrický veličin mi byla poskytnuta multifunkční karta NI PCI 4472 umístěná v PC laboratoře. Mezi snímané hodnoty patří proudy a napětí na jednotlivých fázi měřeného motoru, které jsou postupně vykreslovány mnou navrženou aplikací v grafickém uživatelském rozhraní aplikace. Tato aplikace je napsaná v prostředí Labwindows/CVI od společnosti National Instrument. Z naměřených hodnot proudu a napětí, které se objeví přehledně v grafu se aplikace dále zabývá výpočty efektivní hodnot z těchto hodnot na jednotlivých fází motoru. Dále se vypočítává fázový posun mezi jednotlivými proudy a napětím. To je důležité potom pří výpočtech činných, jalových a zdánlivých výkonů. Všechny vypočítané hodnoty se přehledně zobrazí v grafickém uživatelském rozhraní aplikace. Důležité možnost mé aplikace je, že je možné načíst již změřená ve binárním formátu a pracovat s nimi, jako kdyby se přímo měřili. Spočítané hodnoty je potom možné uložit v textovém formátu s z naměřenými hodnota uložené v binárním souboru je do jedné složky.
- ItemDynamika motoru s proměnnou hmotou. Měření a vyhodnocení.(Technická univerzita v Liberci, 2002) Jaksch, I.; Fuchs, Petr; Katedra měřeníCílem měření je zjištění dynamického chování vřetena zatíženého potáči s různou hmotou návinu a porovnání s vřeteny zatíženými hmotovými etalony s různým nevývažkem.
- ItemDynamika rotoru s proměnnou hmotou. Měření a vyhodnocení.(Technická univerzita v Liberci, 2003) Fuchs, Petr; Jaksch, I.; Výzkumné centrum - TextilCílem měření je zjištění dynamického chování vřetena zatíženého potáči s různou hmotou návinu a porovnání s vřeteny zatíženými hmotovými etalony s různým nevývažkem dle požadavků VÚB Ústí nad Orlicí a řešitelem projektu Katedrou textilních strojů.
- ItemOvládání frekvenčního měniče počítačem(Technická Univerzita v Liberci, 2012) Pořízka, Petr; Fuchs, PetrTato bakalářská práce je zaměřena na možnosti ovládání frekvenčního měniče počítačem. V úvodu práce byla provedena rešerše možných způsobů ovládání frekvenčního měniče. Jednotlivé způsoby jsem se snažil obecně popsat. Hlavní důraz byl kladen na popis ovládání frekvenčního měniče pomocí průmyslové sběrnice a komunikačního protokolu neboli ovládání přes počítač. Abych mohl jednotlivé typy protokolů popsat a vysvětlit, musel jsem nejprve popsat samotný referenční model ISO/OSI. Z něhož právě tyto protokoly vycházejí. Dále jsem se zmínil o sériové komunikaci, která je využívána pro komunikaci mezi frekvenčním měničem a počítačem. V této části byla vypracována malá rešerše o jednotlivých sériových rozhraních. Jelikož je laboratoř vybavena pouze jedním frekvenčním měničem Siemens MICROMASTER 440 zmínil jsem se právě o něm. Uvedl jsem jeho vlastnosti, výhody a možnosti komunikace, které jsou udávány výrobcem. Z těchto již zmíněných rešerší byl vybrán optimální způsob ovládání frekvenčního měniče počítačem s přihlédnutím k možnostem a vybavení laboratoře. Další kapitola je vymezena pro návrh mnou zvoleným způsobem ovládání. Tato kapitola popisuje návrh převodníku sloužícího ke komunikaci mezi počítačem a frekvenčním měničem s přihlédnutím na požadavek galvanického oddělení vstupu od výstupu. Je zde i obsažen návrh napájecích zdrojů, které převodník napájí. V předposlední kapitole realizuji navržené řešení ve formě prototypu a testuji jeho funkčnost. V Závěru se zmiňuji o tom, jak se mi podařilo splnit zadání a hodnotím samotnou práci