Browsing by Author "Prouzová, Kateřina"
Now showing 1 - 3 of 3
Results Per Page
Sort Options
- ItemMetody funkcionalizace nanočástic s využitím organokovových sloučeninProuzová, Kateřina; Stibor Ivan, prof. Ing. CSc.; Skolitel : 64111 Ducháčková Eva, prof. Ing. CSc.; Konzultant : 56823;58591 Kuželová Košťáková Eva, doc. Ing. Ph.D.;Chvojka Jiří, Ing. Ph.D.; Konzultant2 : 65340 Nitsche RobertTato diplomová práce se zabývá možnostmi přípravy a funkcionalizace zlatých nanočástic. Zlaté nanočástice mají velký potenciál pro budoucí využití, ať už pro aplikace v medicíně pro cílený transport látek, nebo jako katalyzátory v chemické syntéze. Pro veškeré jejich využití je důležité připravit tyto nanočástice stabilní a s možností cílené funkcionalizace povrchu. Součástí práce je literární rešerše zabývající se samoorganizovanými monovrstvami (SAM), možnostmi jejich přípravy a využitím. V další části jsou popsány způsoby přípravy zlatých nanočástic, funkcionalizace a jsou zde naznačeny potenciální možnosti jejich aplikace. Běžně využívanými látkami pro funkcionalizaci povrchu zlatých nanočástic jsou thioly, v této práci se zabývám alternativní možností funkcionalizace pomocí organokovových sloučenin, konkrétně s použitím organokovových sloučenin cínu, které by mohly být schopny navázat uhlíkové řetězce na zlatý povrch přímo vytvořením vazby Au-C. Součástí experimentální části práce je příprava zlatých nanočástic stabilizovaných trifenylfosfinem postupy popsanými v literatuře, snaha o výměnu slabě vázaného fosfinového ligandu za n-butylové řetězce pomocí hexabutyldicínu a také pokusy o alternativní přípravu zlatých nanočástic s použitím hexabutyldicínu současně jako redukčního činidla i stabilizátoru. Výsledky pokusů o alternativní přípravu zlatých nanočástic naznačují, že tento způsob je možný, ale připravené nanočástice vykazují odlišné vlastnosti, než částice vzniklé výměnou povrchového ligandu. Spektra naměřená po modifikaci částic výměnou povrchových ligandů vypovídají o tom, že trifenylfosfin byl skutečně nahrazen n-butylovými řetězci, ačkoliv nelze prokazatelně určit, zda došlo k vytvoření přímé vazby Au-C.
- ItemMetody funkcionalizace nanočástic s využitím organokovových sloučeninProuzová, Kateřina
- ItemMetody hodnocení interakce nanočástic(Technická Univerzita v Liberci, 2014) Prouzová, Kateřina; Řezanka, MichalPopis interakcí mezi nanočásticemi navzájem a také prostředím, ve kterém se nacházejí, je základním krokem pro jejich úspěšnou aplikaci, ať se jedná o jakoukoli oblast využití. Součástí této bakalářské práce je rešerše analytických metod, které jsou v současnosti využívané pro hodnocení interakcí nanočástic, včetně popisu jejich základního principu. Praktická aplikace analytických metod byla zaměřena na oblast aniontových receptorů, neboť tato oblast je v současnosti podrobena intenzivnímu výzkumu s úmyslem připravit selektivní aniontový receptor pro aplikaci v medicíně či k čištění odpadních vod. V rámci práce bylo připraveno a prozkoumáno několik typů aniontových receptorů, jejichž základní složkou byly amidové skupiny a močovina modifikované elektronakceptorními substituenty. Jako nosná matrice byl zvolen organicko-anorganický mesoporézní křemičitý materiál, který sám o sobě vykazuje dobré sorpční vlastnosti. Schopnost připravených receptorů vázat aniont z vodného roztoku byla testována na roztoku bromidu draselného. Pomocí iontové chromatografie byla změřena koncentrace aniontu v roztoku před a po přidání testovaného křemičitého materiálu a úbytkem této koncentrace byla prokázána schopnost receptoru zachytit daný aniont. Výsledky měření přinesly dva zásadní poznatky: zaprvé, že připravené receptory mají schopnost vázat bromidový aniont, a zadruhé, že samotné křemičité materiály jsou schopny vázat a opět uvolnit chlorid, neboť se po kontaktu roztoku s testovaným materiálem zvýšila koncentrace chloridů, která původně byla pod hranici detekce, až na téměř 2 mM.