Browsing by Author "Podrazil, Karel"
Now showing 1 - 5 of 5
Results Per Page
Sort Options
- ItemExperimentální studium a modelování neutralizačních procesů(Technická Univerzita v Liberci, 2013-12-20) Podrazil, Karel; Klímková, ŠtěpánkaTato práce si vzala za cíl studium neutralizačních procesů a problematiku s nimi spojenou. Neutralizace probíhaly v roztocích kyselin (kyseliny sírová, chlorovodíková a dusičná) za použití páru bazických roztoků (roztoky hydroxidu sodného a hydroxidu vápenatého) a nanočástic nulamocného železa (nZVI). Úkolem práce bylo sledovat průběh reakcí a změn probíhajících v roztocích. Neutralizační procesy byly nejprve namodelovány v programu The Geochemist{\crq}s Workbench. Poté se realizovaly samotné laboratorní pokusy a měření. Závěrem bylo provedeno vyhodnocení výsledků modelovací a experimentální části, jejich vzájemné srovnání a také vzájemné srovnání jednotlivých neutralizačních činidel a roztoků kyselin. Sledovanými ukazateli změn v roztocích a průběhů reakcí byly veličiny pH a ORP (oxidačně-redukční potenciál) při ustálení chemické rovnováhy.
- ItemExperimentální studium a modelování neutralizačních procesůPodrazil, Karel
- ItemVyužití instrumentálních technik ke studiu vlivu povrchu částic nanoželeza na jejich reaktivitu(Technická Univerzita v Liberci, 2012) Podrazil, Karel; Parma, PetrTato práce si vzala za cíl studium vlivu povrchu částic nanoželeza na jejich reaktivitu. K tomu bylo využito různých instrumentálních technik a experimentálních postupů. Především fotometrie a dále také plynové chromatografie a spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP). Byly porovnávány rozdílné typy nanoželeza a jejich schopnost redukce šestimocného chrómu jako kontaminantu v podzemní vodě z lokality v Hrádku nad Nisou. Právě tak byly provedeny testy s těmito typy nanoželeza a podzemní vodou z lokality Hořice, v tomto případě znečištěnou chlorovanými uhlovodíky. Z důvodu zamezení přístupu atmosférického kyslíku probíhaly reakce nanoželeza s reálnou kontaminovanou vodou v uzavřených nádobách. Ty měly podobu promíchávaných reaktorů, ze kterých bylo možné pomocí čerpadla odebírat nepatrné množství vzorku v libovolných časových intervalech. Pro vsádkové testy byly použity reagenční lahve, které se z důvodu promíchávání vzorku umístily na rotační třepačku. V neposlední řadě byly využity skleněné kolony naplněné směsí zeminy a nanoželeza, ve kterých docházelo k redukční reakci při průtoku kontaminované vody. Při veškerých experimentech byly odebírány vzorky vody, analyzována koncentrace kontaminantu (fotometricky nebo pomocí plynové chromatografie) dosažená v určitém časovém horizontu a tím stanovena reaktivita daného typu nanoželeza. Naměřené hodnoty poté byly mezi sebou porovnány.