Browsing by Author "Pleyer, Jakub"
Now showing 1 - 3 of 3
Results Per Page
Sort Options
- ItemObjekt vinařství(Technická Univerzita v Liberci, 2013) Pleyer, Jakub; Fránek, ZdeněkVrch Radobýl daroval Karel IV již v polovině 14. století Litoměřičanům, aby zde vysázeli a pěstovali révu. Posledních několik desítek let však viniční tratě na stráních Radobýlu leží ladem. Je tomu z důvodu geologického narušení podloží jižního svahu, na jeho úpatí došlo k odtržení velké masy čedičové vrstvy a byla zde vytvořena několik desítek mětrů hluboká puklina. Právě její vnitřní napětí je inspirací pro budoucí vinařství, které by se mělo stát pomyslnou přehradou držící skalní masu a skýtající bezpečí pro viniční tratě. Je navrženo tak, aby svému návštěvníkovi nabídlo jedinečný a komplexní zážitek z vína, od krajiny, která díky otevřenosti rámové konstrukce, prostupuje jeho interierem, přes degustaci, až po surovou krásu vína kvasícího v jeho útrobách. Svým tvarem podtrhuje dramatickou scénu, v níž hlavní roli hraje vrchol Radobýl, a je zrcadlem věčného souznění krajiny a vinaře.
- ItemZarůstající dům - Místo odpočinku v nivách OhřePleyer, Jakub
- ItemZarůstající dům - Místo odpočinku v nivách Ohře(Technická Univerzita v Liberci, 2015) Pleyer, Jakub; Fránek, ZdeněkVoda je jedním ze čtyřech základních elementů. Život dává i bere. Člověk ji jen těžko ovládne, ale pokud ji pochopí, muže ho provázet životem. Zadání diplomové práce je voleno jako reálné téma. Investory jsou majitelé nemovitosti a pozemku na úpatí vápencového masivu na hranici nivní oblasti řeky Ohře v obci Brozany nad Ohří, v Ústeckém kraji. Prostor byl v historii užíván jako rodinný statek, později transformován na víkendové bydlení a následně, před patnácti roky, opuštěn a ponechán ladem. Dnes by investor rád místo znovuoživil a využíval jako prostor pro osobní i kolektivní odpočinek. Mým úkolem je reagovat na potřeby zadavatele a nově navržený dům vhodně a citlivě začlenit do místa, jehož charakteristiku lze klasifikovat jako ''Dům v kopci'' a ''Dům s vodním prvkem''. Zadání navazuje na dlouhodobou atelierovou koncepci atelierového tématu ''Český dům''. Při otázkách přístupu k úloze samotné bylo třeba vzít v úvahu několik souvisejících požadavků. Navrhované změny by měly majitelům přinést klid a odpočinek, připomenout jejich vztah k místu a mimojiné vyřešit i problémy s podmáčením téměř poloviny pozemku. Odpovědí na všechny elementy se stává dům, vycházející z místa samotného, z úlohy vody v širších souvislostech lokality, a to nejen fyzické, ale i symbolické. Využívá vodu pro psychologickou očistumysli a zároveň využívá její netradiční charakteristické vlastnosti. Svou roli parafrázuje vztah majitelů a místa. Přizpůsobuje se totiž jejich potřebě. Dokud bude dům sloužit účelu, pro který vznikl, bude mu sloužit ve své nejryzejší povaze. Ve chvíli, kdy jeho uživatelé nevysloví další potřebu po odpočinku, dům zmizí v krajině. Zaroste. Stane se neprostupnou skálou a bude dále nehybně vyčkávat, až přijde jeho okamžik. Navržený dům je na pozemku situován tak, aby zamezil jeho pravidelnému podmáčení. To způsobovaly prameny vyvěrající při vrcholu svahu v jeho jihozápadním cípu. Voda zde má poměrně netradiční vlastnosti. Vzhledem k procházení sprašovými souvrstvími, uvolňuje obsažený uhličitan vápenatá, který se později usazuje a vytváří vápencové struktury. Prameny jsou celkem čtyři a jsou jímány do venkovní lázně. Jeho schopnost reagovat na potřeby majitelů tkví v jednoduchém principu: mechanismu, který vpouští vodu do útrob domu nebo tomu zamezuje a tím způsobuje přetečení lázně. Voda stéká po jeho plášti a postupným usazováním začíná celá schránka pomalu zarůstat. Uvnitř skýtá dům naprosté bezpečí a klid. Využívá vodu pro relaxaci a odpočinek formou procesu o třech fázích. Podobně, jako starý Japonský tradiční rituál ''onsen'', odpovídá voda třem různým formám. Prvním krokem je rituál ''utaseyu'' při kterém na temeno člověka přímo dopadá proud tekoucí vody. Druhý krok je představován lázní, do které se může jedinec položit a v poklidu zde střídavě odpočívat. Třetím krokem relaxace je vydýchání ve vlhkém a teplém vzduchu. K tomuto, poslednímu, kroku slouží třetí část domu, kde je možné si lehnout na dubové dřevo, nebo jen tak na podlahu, a nechat veškeré starosti za lávkou před vstupem. Celý interiér je prosvětlen a komunikačně otevřen do malého átria, oddělujícího schránku domu od masy svahu. Další světlo prochází stropními světlíky kterými vytváří lehkou hru světla, která zárověň napovídá o dění vně objektu. V nejvzdálenější části objektu je světlík navržen otevíravý, aby bylo možné prostor okamžitě naplnit čerstvým vzduchem, nebo ho jednoduše větrat.