Browsing by Author "Oulehlová, Zuzana"
Now showing 1 - 2 of 2
Results Per Page
Sort Options
- ItemModifikace nanovlákenných tkáňových nosičů L-ArgininemOulehlová, Zuzana; Horáková Jana, RNDr. Ph.D. : 63138Cílem této práce byl vývoj, výroba a testování materiálů určených k hojení kožních poranění a použití pro kardiovaskulární systém. Pro testování byly vyrobeny nanovlákenné polykaprolaktonové vrstevy s aktivní složkou, viz grafický abstrakt. Aktivní látkou byl L-Arginin, který je přirozeným donorem oxidu dusnatého. Byly použity polykaprolaktonové vrstvy s koncentrací L-Argininu od 0 do10 hm%, byla charakterizována morfologie vrstev, byla provedena kvantifikace uvolňování L-Argininu z vrstev a biologické testování.L-Arginin měl vliv na morfologii nanovlákenné polykaprolaktonové vrstvy a zvyšoval plošnou hmotnost vrstev a hydrofobicitu. Oplach ethanolem a pufrem snižoval uvolněné množství aminokyseliny. Uvolňování aktivní látky ze sterilizovaných nanovlákenných vrstev bez oplachu probíhalo v pufru pozvolněji a výsledná koncentrace byla větší než u uvolňování v kompletním médium. Byl zkoumán vliv samotného L-Argininu i extraktů z materiálů modifikovaných L-Argininem na tři buněčné linie. Samotný L-Arginin byl pro fibroblasty a endotelové buňky toxický při koncentraci vyšší než 1 % a vyšší než 0,75 % pro hladskosvalové buňky. U nižších koncentracích L-Arginin nezvyšoval viabilitu buněk. Extrakty nanovlákenných vrstev byly odebírány v průběhu 14denního experimentu. Buňky byly inkubovány s extrakty, které byly odebrány v rozmezí 1 h až 14 dní. Viabilita buněk neklesla pod mez cytotoxicity kromě 14denního extraktu vrstvy s 10 hm% L-Argininu u fibroblastů.
- ItemVývoj planárních nanovlákenných vrstev pro nové aplikace v gastrointestinální chirurgiiOulehlová, Zuzana; Klíčová Markéta, Ing. : 66913Použití mechanické bariéry ve formě nanovlákenné vrstvy s antiadhezivním povrchem je slibnou metodou pro prevenci vzniku nežádoucích pooperativních adhezí v gastrointestinální chirurgii. Adheze jsou závažnou komplikací, která nastává v 55-66% operací, mohou mít doživotní následky, a dokonce být i příčinou smrti pacienta. Morfologie vyvinutého materiálu byla inspirována lotosovým efektem, který se podařilo napodobit kombinací bezjehlového elektrospinningu a elektrosprayingu poly kaprolaktonu. Hydrofobicita povrchu byla dále podpořena modifikací studeným plazmatem metodou chemické depozice z plynné fáze pomocí hexamethyldisiloxanu, kdy došlo k úspěšnému snížení smáčivosti povrchu. Vytvořený materiál byl charakterizován z hlediska morfologie skenovací elektronovou mikroskopií, smáčivosti metodou přisedlé kapky a chemického složení FTIR analýzou. Tyto vlastnosti byly pozorovány po dobu šesti měsíců za účelem sledování případných změn, čímž byla ověřena stabilita úpravy. Dále byla zjištěna absorpce vrstev s destilovanou vodou a simulovanou střevní tekutinou. Cytokompatibilita byla ověřena in vitro na 3T3 myších fibroblastech dle normy ČSN EN ISO 10993-5. In vitro byla také zjišťována buněčná adheze a proliferace po 4, 7 a 14dnech pomocí MTT testu a fluorescenční mikroskopie. Adheze byla hodnocena pomocí peel testu 90° s modelem tkáně, u kterého modifikovaný materiál s hydrofobním povrchem vykazoval nižší adhezi oproti neupravenému.