Browsing by Author "Lisnenko, Maxim"
Now showing 1 - 2 of 2
Results Per Page
Sort Options
- ItemPříprava a charakteristika nanovlákenných scaffoldů založených na PVA a jejich funkcionalizace růstovými faktoryLisnenko, Maxim; Jenčová Věra, Ing. Ph.D. : 63504Zvýšení biologické aktivity nanovlákenných materiálů strukturně připomínajících extracelulární hmotu určuje v současné době potenciální směr vývoje tkáňového inženýrství. Z hlediska podpory hojení a regenerace tkání je slibné použití plasmy bohaté na trombocyty, která obsahuje stovky biologicky aktivních látek schopných podporovat buněčnou adhezi a proliferaci. Předkládaná diplomová práce se zabývá přípravou nanovlákenných materiálů založených na PVA s obsahem nativních trombocytárních růstových faktorů, které jsou časem postupně uvolňovány. V teoretické části je stručně popsána výroba nanovlákenných scaffoldů pomocí střídavého (AC) a stejnosměrného (DC) elektrického zvlákňování, dále jsou krátce charakterizovány trombocytární růstové faktory a existující způsoby funkcionalizace scaffoldů. V experimentální části byl optimalizován postup přípravy materiálů zejména pomocí AC electrospinningu ve velkém měřítku, který neovlivňuje aktivitu inkorporovaných proteinů ve výsledné nanovlákenné vrstvě. Úzká distribuce průměrů vláken (260 ? 85,74 nm) a malý výskyt defektů zajišťují homogenní inkorporaci proteinů. Díky použití PVA s vysokou molekulovou hmotností (125 000 g / mol) a s vysokým stupněm hydrolýzy (98 - 98,8 %) bylo dosaženo snížení rozpustnosti scaffoldů bez nutnosti dodatečného kovalentního síťování. Snížení rozpustnosti PVA způsobuje pozvolné uvolňování proteinů, kdy po počátečním rychlém uvolnění 90 % proteinů, je zbývajících 10 % postupně uvolňováno v průběhu dalších sedmi dnů. Cílem práce bylo také vzájemné porovnání technologií AC a DC electrospinningu z hlediska procesu výroby a morfologie nanovláken, uvolňování proteinů, rozpouštění PVA a krystalinity. Přestože samotné uvolňování proteinů má podobný průběh, v celé řadě dalších sledovaných parametrů se materiály výrazně liší. Kromě toho byla studována možnost dalšího zpomalení uvolňování proteinů a stabilizace PVA materiálů metodou freeze-thaw. Na základě dosažených výsledků je možné předpokládat potenciální použití materiálů funkcionalizovaných nativními proteiny např. v hojení velkých a chronických kožních poranění.
- ItemVliv degradace na mechanické vlastnosti nanovlákenných polyesterových materiálůLisnenko, Maxim; Jenčová Věra, Ing. Ph.D. : 63504Hlavním cílem práce je studium mechanických vlastností polyesterových nanovlákenných materiálů v průběhu degradace. Degradace materiálů bylo docíleno pomocí enzymů, které katalyzují rozklad polyesterů. V teoretické části je stručně popsána výroba nanovlákenných vrstev pomocí elektrostatického zvlákňování, dále jsou krátce charakterizovány chemicko-fyzikální vlastnosti použitých materiálů tedy PCL, PLCL a jejich směsi, a dále jsou popsány typy degradací. V experimentální části je uveden popis degradování materiálů jedná se o simulace procesu degradace pomocí specifických enzymů (Lipáza a Proteináza K), s cílem připravit materiály v různých stupních degradace a změřit jejich mechanické vlastnosti. V rámci degradace byly stanovovány váhový úbytek, změna molekulové hmotnosti, morfologie materiálů a změna krystalinity. Pro charakteristiku mechanických vlastností byla použita zkouška tahem. Byly určovány napěťové a deformační charakteristiky, kterými jsou pevnost v tahu, tažnost a modul pružnosti. V závěru jsou vyhodnoceny výsledky práce, které ukazují, že se v průběhu degradace výrazně zhoršují mechanické vlastnosti u všech testovaných materiálů.