Browsing by Author "Kavánová, Anna"

Now showing 1 - 2 of 2
  • Thumbnail Image
    Item
    HODNOCENÍ UŽITNÝCH VLASTNOSTÍ TENKÝCH VRSTEV A JEJICH APLIKACE V PRŮMYSLU
    (2019-05-30) Kavánová, Anna; Bakalova Totka, Ing. Ph.D. : 63158; Kejzlar Pavel, Ing. Ph.D.;Voleský Lukáš, Ing. Ph.D. Konzultant : 61317;61852
    Cílem této diplomové práce je zkoumat užitné vlastnosti tenkých vrstev, které jsou používány v průmyslových aplikacích jako povlaky třecích dvojic vaček, a vyhodnotit nejvhodnější typ vrstvy. Pro tuto práci byly vybrány vrstvy TiC/C, ta-C, WC/C na dvou typech substrátu oceli ČSN 14220.3 a oceli ČSN 19573, nitridovaný povrch a další speciální vrstva TiAlN/WC/C na základním substrátu oceli ČSN 14220.3. Hodnoceny byly následující parametry vrstev: drsnost povrchu, kontaktní úhel s vodou a olejem PARAMO CLP 320, adheze vrstev, tribologické chování, tvrdost a tloušťka vrstev. Další částí této práce bylo hodnocení vlastností samotného oleje, který byl použit při tribologickém testování. Tento olej byl následně modifikován nanočásticemi SiO2 a kombinací nanočástic SiO2+Al2O3 a porovnáván rozdíl v tribologickém chování s olejem bez přídavku nanočástic. Hodnocena byla viskozita oleje, sedimentace, velikost a distribuce nanočástic v oleji.Bylo zjištěno, že nejlepší vlastnosti pro použití v průmyslu vykazovaly vrstvy WC/C, TiAlN/WC/C a ta-C. Tyto vrstvy byly vybrány pro dílčí výzkum.Olej výrazně zlepšil tribologické chování třecích dvojic. Koeficient tření se téměř nelišil při použití čistého oleje PARAMO CLP 320 a oleje s aditivací nanočástic. Opotřebení se lišilo dle typu použitého aditiva. Nejmenší poškození bylo pozorováno u oleje s aditivací nanočástic SiO2. Největší poškození při použití oleje bylo zjištěno u oleje s aditivací SiO2+Al2O3.
  • Thumbnail Image
    Item
    Vliv tepelného zpracování křemičitých nanovláken na schopnost jejich silanizace
    Kavánová, Anna
    Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaký vliv má teplota tepelného zpracování a stárnutí tepelně zpracovaných nanovláken na jejich schopnost silanizace. Pro tento účel byly provedeny testy silanizace tepelně zpracovaných nanovláken při teplotách 180 °C, 260 °C, 550 °C a 800 °C v rozmezí do tří měsíců od tepelného zpracování. Vyhodnocení výsledků proběhlo pomocí metody AATCC Test Method: 147-2004 - Antibacterial Activity Assessment of Textile materials na bakteriích Staphylococcus aureus a Escherichia Coli. Bylo zjištěno, že největší vliv na výsledky experimentu má doba mezi zvlákňováním a jejich silanizací. Vliv teploty stabilizace a doby mezi stabilizací a zvlákňováním se ukázal jako zanedbatelný. Výsledkem experimentů je zjištění, že nanovlákna je zapotřebí silanizovat co nejdříve od zvlákňování, aby bylo docíleno nejlepší schopnosti silanizace. Přesto, že s přibývajícím časem klesá schopnost silanizace, lze za přínosný výsledek považovat to, že i po třech měsících prokazují křemičitá nanovlákna výborné účinky na bakterie.