Browsing by Author "Kakosová, Eva"
Now showing 1 - 5 of 5
Results Per Page
Sort Options
- ItemBiodegradation of High Concentrations of Aliphatic Hydrocarbons in Soil from a Petroleum Refinery: Implications for Applicability of New Actinobacterial Strains(MDPI, 2019-11-09) Trögl, Josef; Esuola, Catherine Olwakemi; Kříženecká, Sylvie; Kuráň, Pavel; Seidlová, Lenka; Veronesi-Dáňová, Petra; Popelka, Jan; Babalola, Olubukola Oluranti; Hrabák, Pavel; Czinnerová, Marie; Kakosová, Eva; Ševců, Alena; Tischler, DirkAt present, there is great demand for new resistant and metabolically active strains of biodegrading bacteria capable of degrading high concentrations of petroleum pollutants. In this study, we undertook a series of pot-based biodegradation experiments on soil from a petroleum refinery lagoon heavily polluted with aliphatic hydrocarbons (81.6 ± 2.5 g·kg−1 dry weight) and metals. Periodical bioaugmentation with either a mixture of isolated degraders identified as Bacillus sp. and Ochrobactrum sp. or biostimulation with nutrient medium, singly or in combination, did not produce any significant decrease in hydrocarbons, even after 455 days. Inoculation with Gordonia rubripertincta CWB2 and Rhodococcus erythropolis S43 in iron-limited media, however, resulted in a significant decrease in hydrocarbons 45 days after bioaugmentation. These actinobacterial strains, therefore, show significant potential for bioremediation of such highly polluted soils.
- Item
- ItemPoužití pokovených nanovláken pro katalytickou redukci(Technická Univerzita v Liberci, 2007) Kakosová, Eva; Černík, MiroslavCílem bakalářské práce je odzkoušet účinnost pokovených nanovlákenných filtrů v kombinaci s nulmocným nanoželezem k dekontaminaci různého typu kontaminantů. Laboratorní práce byly prováděny v laboratoři Výzkumného centra ARTEC na Technické univerzitě v Liberci. Chemické analýzy prováděla laboratoř Aquatest a.s. Praha. Písemná zpráva je koncipována na dvě samostatné části. V první části je provedena literární rešerše na dané téma a druhá část se zaměřuje na vlastní popis laboratorních experimentů a jejich výsledků. Filtry, jež byly použity k experimentům, jsou získány z Textilní fakulty TUL (Profesor Oldřich Jirsák) a byly vyrobené za pomoci metody elektrostatického zvlákňování. Připravené nanovlákenné vrstvy byly pokoveny na Strojní fakultě ČVUT (Doc. Rudolf Novák, DrSc.) a to mědí, niklem a paladiem za pomoci vakuového napařování. Laboratorní testy byly provedeny za pomoci redukční metody používající nZVI částice (nanosized zero valent iron). Tato metoda provádí reduktivní dehalogenaci, za pomoci oxidačně - redukční reakce. Nanočástice Toda, použité k praktickým testům jsou od komerčního Japonského dodavatele. Jako polutanty použité v laboratorních podmínkách posloužily chlorované uhlovodíky. Tyto látky se vyskytují v průmyslových areálech po nešetrném zacházení lidmi. Kovy nanesené na filtru, měď, nikl a paladium, měli sloužit jako katalyzátor. Pokusy byly koncipovány do tří testů. První experiment testoval možnost snížit koncentraci roztoku uranu pomoci pokoveného filtru a částic nulmocného železa. Test byl sestaven jako průtokový, kdy bylo použito zapojení do uzavřeného okruhu. Druhý test byl koncipován jako třepací. Jako polutant nám sloužily Cl-U, jež se dále použily i ve třetím testu. Filtr jako katalyzátor byl součástí uzavřeného reaktoru. Ke třetímu pokusu posloužilo opět uspořádání průtokové, obdobné jako u prvního testu. K realizaci byla použita skleněná kolona, v níž byl na jednom místě uchycen filtr a pomocí čerpadla jím protékala kapalina.
- ItemVyužití Fentonova činidla pro sanaci podzemních vod na lokalitě Farmak Olomouc(Technická Univerzita v Liberci, 2009) Kakosová, Eva; Černík, MiroslavDiplomová práce se zabývá in - situ chemickou oxidací (ISCO), jejími klady a zápory, srovnáním všech oxidačních činidel, jmenovitě manganistanu, persulfátu, peroxidu vodíku, katalyzovaného peroxidu vodíku a jeho modifikace. Detailněji se práce zaměřuje na Fentonovo činidlo a jeho modifikace. Je zde vysvětlen chemismus oxidace za pomoci Fentonova činidla a vlivy na proces oxidace, jako je poměr katalyzátorů ku peroxidu vodíku, typ použitého železa (Fe2+, Fe3+), role chelatačních činidel při stabilizaci peroxidu vodíku v horninovém prostředí a role scavengerů hydroxylových radikálů. Jelikož při Fentonově oxidaci může dojít k negativní mobilizaci těžkých kovů, je jim v práce věnována samostatná kapitola. Experimentální část práce popisuje realizované laboratorní testy, kde byl zkoumán poměr Fe2+ a citrátu, jeho vliv na pH a teplotu, těkavost kontaminantů a test oxidace lehké ropné fáze (LNAPL). V další rozsáhlejší kapitole je popis pilotního testu Fentonova činidla, realizovaného na lokalitě Farmak Olomouc.. Na lokalitě probíhal detailní monitoring těžkých kovů, těkavých organických látek a vzdušniny v průběhu pilotního testu. V závěru práce jsou vyhodnoceny výsledky všech testů a na jejich základě jsou formulovány jak obecnější poznatky tak praktická doporučení pro další sanaci lokality.