Browsing by Author "Jirkovec, Radek"
Now showing 1 - 6 of 6
Results Per Page
Sort Options
- ItemCharakterizace nanovlákenných elektrostaticky zvlákněných kompozitních materiálů s in-situ integrovanými částicemi(Technická Univerzita v Liberci, 2014) Jirkovec, Radek; Košťáková, EvaTato práce je zaměřena na charakterizaci kompozitních vrstev obsahující částice aktivního uhlí pro případné nahrazení současných aktivních ochran proti chemickým zbraním, které obsahují nedokonale rozložení absorbujících částic. Cílem této bakalářské práce bylo provést charakteristiku elektrostaticky vyrobených nanovlákenných vzorků s integrovanými částicemi aktivního uhlí a posouzení zda je tímto způsobem možné nahradit současně používané ochrany proti chemickým zbraním. Bylo provedeno několik měření ke zjištění rozložení částic aktivního uhlí, zjištění průměru nanovláken, velikosti částic aktivního uhlí, zaplnění a velikosti pórů ve spunbond textilii.
- ItemProduction of gelatin nanofibrous layers via alternating currentelectrospinning(Elsevier, 2019-05-29) Jirkovec, Radek; Kalous, Tomáš; Brayer, W. Anthony; Stanishevky, Andrei V.; Chvojka, JiříGelatin is a biocompatible polymer that is widely used in tissue engineering. Nowadays, nanofibrous scaffolds are produced mainly by the direct voltage spinning method which, however, does not currently have the same production capacity as the newly developed alternating current (AC) spinning technology. Using AC spinning, nanofibrous layers made from a 20% concentration of gelatin in a solvent system containing acetic acid, distilled water, and ethanol were spun. A solution containing minimal acetic acid which could still be spun optimally was searched for spinning. The produced gelatin nanofibrous layers were crosslinked and, under various conditions, subjected to mechanical testing.
- ItemStudium smáčení vlákenných útvarů pomocí biokompatibilních hydrogelůJirkovec, Radek; ; Chvojka Jiří, doc. Ing. Ph.D. Skolitel : 58591Disertační práce se věnuje smáčení vlákenných útvarů pomocí biokompatibilních hydrogelů. Během experimentální části byly připraveny hydrogely a bylo měřeno jejich povrchového napětí v závislosti na jejich teplotě. Z výsledků bylo zjištěno, že připravené hydrogely mají téměř shodné povrchové napětí při aplikační teplotě 37°C. V další fázi experimentální části bylo přistoupeno k výrobě vlákenných vrstev, přičemž bylo využito jak stejnosměrné zvlákňování, tak i střídavé zvlákňování. Vyrobené vlákenné vrstvy byly podrobeny zkoumání jejich povrchové energie pro výpočet teoretických kontaktních úhlů, které na nich budou svírat připravené hydrogely. Během tohoto zkoumání však byly zjištěny významné rozdíly v hodnotách povrchových energií, a tím i ve smáčení těchto vyrobených vlákenných vrstev. Z výsledků vyplynulo, že vlákenné vrstvy vyrobené stejnosměrným zvlákňováním pomocí strunové elektrody vykazují hydrofilní chování a vlákenné vrstvy ze střídavého zvlákňování naopak vykazují hydrofobní chování. Na základě zjištění těchto rozdílů byla část práce rozšířena o experimenty vedoucí k vysvětlení těchto rozdílů. Z provedených měření bylo zjištěno, že tento rozdíl je způsoben orientací makromolekul, kde v případě vlákenných vrstev ze stejnosměrného zvlákňování je na povrchu vláken vyšší koncentrace kyslíku než v případě vlákenných vrstev ze střídavého zvlákňování. V experimentální části byla studována možnost vytvoření objemných smáčivých nanovlákenných materiálů, které by byly určeny k tvorbě kompozitního scaffoldů v kombinaci s vytvořenými hydrogely. V důsledku toho bylo přistoupeno ke změně materiálových a následně i procesních podmínek u střídavého zvlákňování. Hydrofilní nanovlákenná vrstva ze střídavého zvlákňování byla připravena pomocí zařízení Trek a generátoru funkcí, a to změnou frekvence střídavého napětí.
- ItemVyužití buněčného tisku k přípravě biologického kompozitního materiálu.Jirkovec, Radek; Chvojka Jiří, Ing. Ph.D.; Skolitel : 55316 Simová Jozefína, doc. Ing. Ph.D.; Konzultant : 63118 Lubasová Daniela, Ing. Ph.D.; Konzultant2 : 64413 Karpaš MichalTato diplomová práce se zabývá využitím buněčného tisku k tvorbě biologických kompozitních materiálů. Experiment této práce byl zaměřen na hledání vhodného materiálu, který by bylo možné tisknout a zároveň by umožnil migraci a proliferaci buněk. Pro testování bylo využito želatiny, agarózy, agaru a hydrogelu. Při samotném tisku bylo zjištěno, že všechny materiály lze bez větších potíží tisknout, avšak pří následném in-vitro testování bylo zjištěno, že pouze hydrogel umožňuje buňkám proliferaci a migraci dál do vlákenného materiálu.