Browsing by Author "Homuta, Vojtěch"
Now showing 1 - 3 of 3
Results Per Page
Sort Options
- ItemACH: Vizualizace: bonattite, molybden(2020-07-21) Homuta, Vojtěch; KCHVizualizace krystalové struktury z předmětu Anorganická chemie
- ItemElektrické zvlákňování kopolymeru kaprolaktonu a kyseliny mléčné(2021-10-11) Homuta, Vojtěch; Kuželová Košťáková Eva, doc. Ing. Ph.D. : 56823Tato bakalářská práce se zabývá vlivem rozpouštědlových směsí a relativní vlhkosti na průběh stejnosměrného elektrického zvlákňování kopolymeru epsilon-kaprolaktonu a kyseliny mléčné (PLCL). Bylo vybráno pět rozpouštědlových systémů k přípravě polymerních roztoků, které byly stejnosměrně elektricky zvlákněny z tenké struny na zařízení Nanospider při 20%, 30%, 40% a 50% relativní vlhkosti okolního prostředí. Připravená vlákna byla charakterizována měřením jejich průměrů a plošné hmotnosti a analýzami gelovou permeační chromatografií, infračervenou spektroskopií a diferenciální skenovací kalorimetrií. Výsledky odhalily, že elektrické zvlákňování PLCL je významně ovlivněno jak použitým rozpouštědlovým systémem, tak i nastavenou vzdušnou vlhkostí. Zvolená rozpouštědlová směs měla vliv na průměry vláken, výrobnost i vnitřní strukturu výsledného vlákenného materiálu. Vzdušná vlhkost takový vliv vykazuje také, ale u každého rozpouštědlového systému s jiným trendem. Průměrný průměr vláken se pohyboval v sub-mikro oblasti kolem 800-1300 nm. Jedinou výjimkou byla vlákna vyrobená z roztoku kyselin octové a mravenčí, která měla průměr přibližně 400 nm.
- ItemPovrchově strukturovaná biodegradabilní nanovláknaHomuta, Vojtěch; Kuželová Košťáková Eva, doc. Ing. Ph.D. :56823; Lencová Simona, Ing. :69228Záměrem této diplomové práce je popsat a prozkoumat různé povrchové hierarchické struktury, které se dají připravit na polymerních nanovláknech. Cílem je vysvětlit, jak takové struktury vznikají, jak se připravují a jaké výhody přináší oproti základním neupraveným materiálům. Pro testování byl vybrán polymer polykaprolakton (PCL), který byl stejnosměrně elektricky zvlákněn. Pro zvlákňování bylo použito několik polymerních roztoků o různých koncentracích a molekulových hmotností PCL v různých rozpouštědlových systémech. Na těchto vlákenných vrstvách byla provedena post-procesní shish-kebab úprava a následně byly materiály charakterizovány elektronovou mikroskopií, na jejímž základě bylo vybráno jen několik materiálů pro další detailní testování. Post-procesní úprava byla provedena vypařovací metodou za použití roztoku 1% w/w PCL o molekulové hmotnosti 45000 gmol-1 a 80000 gmol-1 v pentyl-acetátu. Upravené materiály byly charakterizovány pomocí průměru vláken, charakteristických veličin pro danou úpravu, diferenciální skenovací kalorimetrie, gelové permeační chromatografie a in-vitro buněčných testů. Z výsledků vyplývá, že morfologie vytvořené struktury na povrchu vláken je závislá jak na základním materiálu - na rozpouštědlovém systému a molekulové hmotnosti PCL v polymerním roztoku pro elektrické zvlákňování, tak na parametrech použitého roztoku pro post-procesní úpravu. Buněčné testování na myších fibroblastech 3T3-NIH ukázalo, že shish-kebab úprava může zlepšit adhezi buněk na materiálu, ale obecně se dá pouze konstatovat, že materiál po post-procesní úpravě zůstává biokompatibilní, nijak nezhoršuje metabolickou aktivitu buněk a je tedy vhodný pro použití ve tkáňovém inženýrství. V rámci řešení této diplomové práce byl nalezen postup tvorby prozatím v literatuře detailně nepopsaných výběžků s kruhovou základnou - ostrých kuželovitých výstupků, a to i na velmi jemných elektricky zvlákněných PCL nanovláknech.