Browsing by Author "Šeps, Michal"
Now showing 1 - 3 of 3
Results Per Page
Sort Options
- ItemElektrostatické zvlákňování do kapaliny(Technická Univerzita v Liberci, 2013) Šeps, Michal; Košťáková, EvaPředkládaná bakalářská práce se zabývá studiem elektrostatického zvlákňování do kapaliny. V práci je uveden přehled způsobů výroby polymerních nanovláken s důrazem na elektrostatické zvlákňování a jsou popsány teoretické základy elektrostatického zvlákňování. Dále jsou shrnuty poznatky získané rešerší zaměřenou na elektrostatické zvlákňování do kapaliny. Experimentální část se zabývá přípravou nanovlákenných struktur z roztoku polykaprolaktonu. Byla navržena a sestavena laboratorní aparatura k elektrostatickému zvlákňování do kapaliny a byla ověřena její vhodnost pro přípravu nanovláken pomocí elektrostatického zvlákňování do kapaliny. Bylo provedeno srovnání struktury materiálů připravených za různých experimentálních podmínek. Byl zjištěn zásadní vliv složení lázně kolektoru na morfologii výsledného nanovlákenného materiálu. Výsledky prokázaly, že materiál vyrobený elektrostatickým zvlákňováním do kapaliny má odlišnou strukturu zastoupení průměrů vláken a větší pórovitost ve srovnání s materiálem vyrobeným pomocí klasického elektrostatického zvlákňování. V závěru práce je experimentálně ověřena možnost použití takto připravených struktur jako scaffoldů v oblasti tkáňového inženýrství.
- ItemElektrostatické zvlákňování do kapalinyŠeps, Michal
- ItemFunkcionalizace křemičitých nanovláken přirodními látkami s biologickou aktivitouŠeps, Michal; Martinová Lenka, doc. Ing. CSc.; Skolitel : 55316 Simová Jozefína, doc. Ing. Ph.D.; Konzultant : 63118 Lubasová Daniela, Ing. Ph.D.; Konzultant2 : 64500 Velčovský Vladimír, Ing.Diplomová práce se zabývá modifikací povrchu křemičitých nánovláken s cílem imobilizace vybraných přírodních látek. V teoretické části jsou shrnuty poznatky získané rešerší, zaměřenou na metody používané pro modifikaci povrchů materiálů na bázi oxidu křemičitého s důrazem na využití silylačních činidel s vhodnými funkčními skupinami. V další části rešerše jsou diskutovány možnosti využití přírodních látek a metody jejich imobilizace na povrch těchto materiálů. Experimentální část se zabývá optimalizací silylační reakce s využitím 3-aminopropyltriethoxysilanu (APTES) jako derivatizačního činidla. Byl sledován vliv koncentrace silylačního činidla, času reakce a reakční teploty na výsledný výtěžek aminoskupin kovalentně navázaných na povrch křemičitých nanovláken. Byly optimalizovány dvě analytické metody sloužící ke kvantitativnímu stanovení aminoskupin na povrchu nanovláken. S ohledem na výtěžnost derivatizace za různých reakčních podmínek byl stanoven optimální postup pro modifikaci křemičitých nanovláken za použití APTES. Následně byly nalezeny podmínky pro imobilizaci kyseliny tříslové a chlorofylinu na povrch křemičitých nanovláken. U připravených materiálů s imobilizovanými přírodními látkami byly provedeny testy jejich antibakteriálního působení na grampozitivní i gramnegativní kmeny bakterií a jejich baktericidní účinky byly prokázány.