Bakalářská práce se zabývá používáním alternativní komunikace jako možnouformou intervence při práci s dětmi s Downovým syndromem. Práce vychází zesoučasných zahraničních poznatků o problematice. Cílem je prověřit platnost těchtopoznatků i v našem prostředí a zjistit základní informace o zkušenosti rodičů dětís Downovým syndromem s alternativní a augmentativní komunikací. Práci tvoří dvěstěžejní oblasti - teoretická a praktická. Teoretická část popisuje a objasňuje základnípojmosloví jak z oblasti Downova syndromu, tak z oblasti alternativnía augmentativní komunikace pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů.Praktická část zjišťuje prostřednictvím dotazníků, jaké druhy alternativnía augmentativní komunikace děti nejčastěji užívají a v jakých oblastech vývoje dítěteje tato intervence přínosná. Respondenty jsou rodiče dětí s DS ve věku 1-14 let. Výsledky ukazují, že zjištěné poznatky jsou srovnatelné s těmi zahraničními a ženejčastějšími druhy augmentativní komunikace jsou manuální komunikační systémy.Výsledky šetření vyúsťují v konkrétní navrhovaná opatření, která se týkají bližšíhozmapování informovanosti a zájmů rodičů o tyto možnosti. Za největší přínos práceje možné považovat zjištění, že o možnosti alternativní a augmentativní komunikacemají zájem 4/5 respondentů.
