Politická perzekuce a politické procesy se staly po únorových změnách v roce 1948 nedílnou součástí nového režimu. Posláním politických procesů a nejrůznějších forem politické perzekuce bylo odstranění skutečných či domnělých odpůrců a vyvolání atmosféry strachu mezi obyvatelstvem. Politická perzekuce a procesy se měly zároveň stát prostředkem k legitimizaci a stabilizaci nového totalitního systému. Justice přestala být nezávislou a stala se trvalou součástí represivního aparátu totalitního režimu až do listopadu 1989. Oběti politických procesů a perzekucí pocházely z nejrůznějších vrstev obyvatelstva. Mezi postižené patřili i Jaroslav a Přemysl Červenkovi. Cílem této práce je na základě analýzy, komparace a syntézy pramenů a odborné literatury charakterizovat tuto konkrétní kauzu. Bratři Červenkové a jejich rodina se staly oběťmi Akce K, kdy došlo k jejich vystěhování ze středních Čech do Kunratic u Frýdlantu v Čechách. Ani po vystěhování rodina nedostala šanci na klidný život, kdy za nedlouho poté byli oba bratři společně s dalšími dvěma mladíky obviněni a odsouzeni za spolčení k sabotáži.